Naše příroda, ročník 2010, číslo 2

Lužní lesy v okolí nejdolnějšího toku Dyje a Moravy nejsou celoevropsky unikátní pouze převahou tvrdých dřevin, nýbrž také porosty, v nichž se porůznu zachovalo mnoho stromů, které výrazně překročily mýtný věk, zejména dubů, jilmů a habrů. A právě jen díky tomu žijí dodnes na tomto poměrně malém území velmi vzácné a jinde v Evropě už v celých rozsáhlých oblastech dávno vymřelé druhy živočichů.



Vzácní brouci staletých dubů jižní Moravy

Text: Mladen Kaděra / Foto: Jiří Klváček, Viktor Hošek

Nejnápadnějšími jsou jak uvnitř porostů a na jejich okrajích, tak i na přilehlých loukách jednotlivě roztroušené staleté duby letní (Quercus robur), většinou upomínka na někdejší pastevní lesy. Tyto stromy jsou z hlediska počtu na ně velmi úzce vázaných a dnes již všude ohrožených druhů zvířat také nejvýznamnější. Největší pozornost si z nich nepochybně zasluhují brouci. Je ovšem třeba zdůraznit, že pro veškeré druhy brouků, jež žijí jen na těchto stromech a nikde jinde, jsou zdejší stanoviště bohužel těmi posledními. Jiné staré stromy podobného charakteru a brzy potenciálně vhodná pro další nedaleká přesídlení populací tu nyní již téměř vůbec nejsou. Abychom zde tyto druhy nadále zachovali, je nezbytné pokračovat v pravidelném ponechávání výstavků dubů, jak to už někde lesníci bohudík dělají, a rovněž je třeba zcela nově začít s lokálním prosvětlováním porostů.


Počty vzácného brouka Eurythyrea quercus neustále klesají. / Foto: Jiří Klváček





« Návrat zpět »