Naše příroda, ročník 2011, číslo 6

Pro Krušné hory jsou charakteristické velké plochy rašelinišť a rašelinných biotopů, které se vyvinuly na vrcholové náhorní planině. Svou rozlohou jsou v rámci České republiky i střední Evropy ojedinělé. Tyto ekosystémy patří k nejzachovalejším fragmentům přírody, které člověku díky špatné využitelnosti nepodařilo v minulosti zcela přetvořit. Mnohé mokřady byly přesto značně zdevastovány melioračními zásahy a dnes jim můžeme díky revitalizačním opatřením pomoci k návratu do původního přírodního stavu.

Revitalizace Krušnohorských rašelinišť

Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne

Hlavní rozvoj rašelinišť proběhl od konce doby ledové. Jejich ekologické podmínky se do značné míry podobají podmínkám v severské tundře, a proto slouží jako útočiště pro takzvané glaciální relikty, tzn. organismy, které zde přežívají právě od dob ledových. Jedná se například o břízu zakrslou (Betula nana), rojovník bahenní (Ledum palustre) či rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Rašeliniště slouží jako významná zásobárna vody udržující příznivou vodní bilanci v širokém okolí.

Stavba dřevěných přehrážek, které postupně zatarasí umělé drenážky a zadrží vodu.