Naše příroda, ročník 2014, číslo 4

Možná jste si někdy při procházce prosluněnou lipovou alejí všimli, že některé lípy, i když všechny stejného věku, jsou nápadně proschlé, zatímco jiné vypadají docela zdravě. Příčiny toho mohou být různé. A nejsou-li lípy už hodně staré, není snadné hned tomu přijít na kloub. Někdy ale, hlavně v nižších polohách naší republiky, to zvláště dříve mohlo být následkem neblahé činnosti larev krasce lipového (Lamprodila rutilans).

Krasec lipový

Text: Mladen Kaděra / Foto: Jiří Klváček

Krasec lipový (9 až 15 mm) je „lipový specialista“, jemuž v lokalitách, kde jeho populace prosperují, unikne jen málokterá pro něj vhodná lípa. Hlavní podmínkou výskytu na určitých stromech je, aby listy zcela nezastiňovaly kmeny a tlustší větve. Krasec lipový, stejně jako všichni ostatní zástupci skupiny krasců, totiž miluje slunce a teplo. Proto hustě olistěné a nízko rozvětvené lípy bez výjimky ignoruje.

Spolu s krascem třešňovým (Anthaxia candens) (viz Naše příroda 3/2010) a s několika dalšími našimi krasci náleží k nejskvěleji zbarveným broukům dokonce v celosvětovém měřítku. Jde o charakteristický druh Evropy, rozšířený téměř ve všech jejích zemích a nikam jinam nezasahující. Dříve to býval poměrně běžný brouk. V posledních desetiletích ale již jeho populace citelně řídnou jak u nás, tak i jinde. V Červeném seznamu ohrožených druhů ČR – bezobratlí z r. 2005 je uveden jako téměř ohrožený. To už ale dnes podle mých nedávných zjištění na několika dříve jím bohatěji osídlených lokalitách tomuto údaji neodpovídá a je nutno jej přehodnotit na druh ohrožený. Přesto je nadále považován za škůdce lip, jestliže i dnes mu leckde padnou za oběť krásné, mnohdy i památné stromy. To se ale stává stále vzácněji, navíc nikdy nenapadá všechny lípy v místech, kde se vyskytuje, ačkoli by se zdálo, že většina tamních lip poskytuje pro vývoj larev vhodné a vyrovnané podmínky.

Například ještě asi před dvaceti lety se hojně vyskytoval na několika lipách v jejich stromořadí lemujícím cestu na břehu Dyje jen pár kroků od centra Břeclavi. A třebaže tam tyto stromy dosud stojí, zdá se, že zanedlouho odtud tento brouk zcela vymizí. Řadu zdejších lip z pohledu člověka pro něj velmi vhodných (s intenzivně osluňovanými a „vlky“ nezarůstajícími kmeny) totiž dosud úplně pominul a neosídlil je ani poté, co dlouhou řadu let jím oblíbené stromy mu pravděpodobně už přestávají vyhovovat, i když žádné „likvidační“ výrazné prosychání není na nich patrné. Není snadné říci, proč krasec lipový na některých lokalitách raději zvolí pozvolné řídnutí populace až na hranici vyhynutí, přestože by její mohutnost mohl snadno obnovit na jiných nedalekých lipách. Naopak neomylně lze odpovědět na otázku, proč náhle vymizel na lipách, kde před nimi postavil člověk na k slunci přivrácených místech natrvalo budovy, vysoké ploty apod., a tak stromy zastínil.

Až křiklavě nachovými pásy se honosí barevně obdařenější samičky krasce lipového