Naše příroda, ročník 2014, číslo 6

O Opavských horách jste možná ještě neslyšeli. Nenajdete je ani u města Opavy, ani u řeky Opavy, neleží dokonce vůbec na našem území… Pod oficiálním názvem Góry Opawskie je objevíte u našich severních sousedů, konkrétně u slezského města Glucholazy při česko-polské hranici.

Z Opavských hor do Zlatohorské vrchoviny

Text a foto: Martin Janoška

Poláci zdánlivě nelogickým názvem Opavské hory označují nejsevernější výběžky Jeseníků, přičemž z jejich pohledu do Opavských hor patří i území, jemuž se na české straně říká Zlatohorská vrchovina. Při podrobném zkoumání mapy vyjde najevo, že v Opavských horách (Zlatohorské vrchovině) pramení říčka Opavice a v podstatě i Černá Opava. Takže nakonec ten polský název až tak zcestný není. Naopak mnohem méně logiky v sobě nese český název Zlatohorská vrchovina, která vykazuje na většině svého území charakter typické horské krajiny, nikoli vrchoviny.

Peážní železnicí do Opavských hor

Góry Opawskie představují v rámci Polska miniaturní horstvo, charakterizované obvykle jako nejvýchodnější výběžek Sudet. Skládá se z několika vzájemně izolovaných zalesněných masívů. Jeden z nich – Parkowa Góra – se zdvihá hned nad městem Glucholazy a vrcholí ve výšce 543 m kótou Srednia kupa. Podstatně vyšší a mohutnější je horský komplex Biskupia kopa (889 m) na česko-polské hranici (u nás Biskupská kupa). Třetí masív představuje nejvýchodněji položená Góra Dlugota (457 m). Opavské hory jsou na rozdíl od přilehlého českého území chráněné od roku 1988 jako „park krajobrazowy“, což je obdoba naší chráněné krajinné oblasti. Je tu několik přírodních rezervací, řada historických a technických památek, čtyři rozhledny a hustá síť značených cest. Východiskem do Opavských hor je polské město Glucholazy, kudy vede naše nejznámější peážní železnice – trať přes cizí území, avšak s vagony Českých drah a podle našeho jízdního řádu. Peážní úsek, za něž České dráhy platí polským železnicím tučné „mýtné“, je v zoufalém technickém stavu, vlaky však stále ještě jezdí. Dříve se na nádraží v Glucholazech nesmělo vystupovat, po vstupu do Schengenu však veškerá omezení padla a dnes si sem můžete dokonce koupit jízdenku za český tarif.

Výhled z Biskupské kupy do slezských nížin