Naše příroda, ročník 2016, číslo 5

Díky umístění České republiky téměř v srdci Evropy u nás našli domov živočichové a rostliny z nejrůznějších koutů Evropy. V Krkonošských karech přežívají druhy z posledních dob ledových, jejichž domovina je dnes na dálném severu. V Českém Švýcarsku dosud přežívají druhy pocházející z atlantského regionu. Nejvýraznější migrace však probíhala z jihu a východu – z oblasti mediteránní a panonské. Tak se u nás vyskytli pavouci, kteří na první pohled vypadají velmi exoticky.

Text a foto: Jan Korba

Kdybychom chtěli najít původní domovinu pavouků, kteří dnes obývají naše xerotermní stanoviště, museli bychom se vydat na více či méně vzdálenou cestu na jih a jihovýchod. Existují dvě hlavní oblasti, odkud se k nám v době holocénu teplomilná arachnofauna šířila. Zaprvé je to oblast mediteránu, tedy okolí Středozemního moře, zadruhé to je panonská a pontická oblast stepí (Velká a Malá Uherská nížina a okolí Černého moře). Samotné slovo step je v našich podmínkách skutečně velmi problematické, protože stále není jasné, jak moc má naše flóra xerotermních lokalit společného se stepí, která na naše území v počátcích holocénu prokazatelně zasahovala. Tento léta se táhnoucí spor je znám jako tzv. stepní otázka. Proto je potřeba toto slovo brát s rezervou a spíše odkazovat na xerotermní stanoviště, kterých je u nás několik typů, závislých na mikroklimatických, geologických a edafických podmínkách (skalní a sprašové stepi, váté písky, pleše, bílé slínovcové stráně).

Stepník rudý – samec