Naše příroda, ročník 2019, číslo 3

Starých vyhaslých sopek jsou u nás mraky, ovšem ty v Nízkém Jeseníku soustředěné do okolí Bruntálu jsou opravdu výjimečné. Zub času na nich ještě nestačil zcela setřít vulkanické tvary a formy, takže pojítko s činnými vulkány dnešního světa je dosud zřetelné a patrné. Zájemcům o sopky nelze v našich končinách nic lepšího nabídnout.

Sopky bruntálského vulkanického pole vznikly v závěrečné fázi třetihorního vulkanismu Českého masivu a patří k nejmladším a proto i nejméně erodovaným vulkanickým formám na našem území. Utvářely se na rozhraní třetihor a čtvrtohor před zhruba 3,4–1,2 miliony let a jejich stáří se označuje jako plio-pleistocenní. Vulkanismus nejvýznamnějších lokalit, což jsou Velký Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch, měl převážně strombolský ráz a vytvářely se při něm typické struskové kužely doplňované výlevy čedičových lávových proudů.

Vyhaslá sopka Velký Roudný