– 20 –
Vlasatka okrová
(Trichia varia) náleží do třídy vlastních hlenek (Myxomycetes), řádu vlasatkotvarých (Trichiales), čeledi
vlasatkovitých (Trichiaceae).
měnit barvu. Spory se tvoří na třeni
a uvnitř stěny peridia plodnice. Povr-
chová blána praskne a spory kulovité-
ho tvaru, mající průměr 5–20 μm, jsou
roznášeny větrem a dešťovými kapka-
mi jako obláčky barvy červenohnědé,
fialově hnědé nebo hnědočerné.“ Tak
jsou hlenky, nazývané někdy také sli-
zovky, popsány v Encyklopedii hub od
G. J. Kaizera, vydané v roce 1996 v Ho-
landsku a v roce 1998 i u nás.
Jenže… mezitím se zlomilo nejen
století, ale dokonce i tisíciletí a vědci
začali na hlenky pohlížet úplně jinak.
Přestali je zkoumat mykologové a za-
čali se o ně zajímat zoologové, přes-
něji protozoologové, tedy ti, kteří se
zabývají jednobuněčnými organismy,
nazývanými dříve prvoci (ti již z hle-
diska dnešní systematiky neexistují
a nahradily je samostatné říše
Exca-
vata, Rhizaria
a
Amoebozoa
). A právě
do poslední z uvedených říší – tedy
mezi
Amoebozoa
neboli měňavkov-
ce – jsou dnes hlenky nejčastěji za-
řazovány. Trochu paradoxně se tak
dostaly do blízkého příbuzenstva
třeba měňavky úplavičné
(Entamoe-
ba histolytica)
a jiných roztomilých
zvířátek. Přesto se jich nemusíte ni-
jak obávat – i když se mnoha lidem,
zvláště ve stadiu plasmodia, hnusí –
nejsou pro člověka nijak nebezpečné.
Jak objevili již mykologové, jejich ži-
votní cyklus má dvě fáze – ve fázi vy-
živovací (trofické) existují buď jako
jednotlivé, na sobě nezávislé buňky,
nebo ze shlukují do pseudoplasmo-
dií tvořených velkým počtem jednot-
livých, avšak oddělených améb, nebo
