– 72 –
významné civilizační zásahy a řeka
proto pořád teče přírodním kameni-
tým korytem. Nejsou tu přehrady, ho-
tely, hospody ani rekreační střediska,
pouze jednoduché soukromé chaty
a trampské osady. Mnohé z nich pa-
matují dokonce ještě dobu, kdy ne-
existovaly žádné turistické značky.
K divočině patří dobrodružství
a toho si na Oslavě užijete někdy doce-
la dost. Značené stezky údolím vedou
na mnoha místech náročným členi-
tým terénem nahoru dolů, po kame-
nech a přes popadané stromy. Někde
jsou dokonce krátké žebříky a jistící
řetězy. Tempo pochodu bývá výrazně
pomalejší než jinde. V zimě se náro-
ky na fyzickou zdatnost a technickou
dovednost zvyšují, některé úseky kr-
kolomných kozích stezek mohou být
nebezpečné nebo dokonce neschůdné.
Stejně tak vyšší stav vody v řece může
zhatit realizaci naplánovaného výle-
tu. Na tyto skutečnosti ostatně upo-
zorňují varovné cedulky.
Zimní putování Oslavou má zvýše-
né kouzlo v tom, že na dlouhých kilo-
metrech tichého a opuštěného údolí
téměř nikoho nepotkáte.
Soutok Oslavy a Chvojnice
Obdobně zachovalým údolím, jako
má Oslava, se může pochlubit i men-
ší levostranný přítok Chvojnice, který
se zařezává hluboko do krajiny po-
blíž Kralic nad Oslavou. Obě údo-
lí jsou dnes chráněna jako přírodní
rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice,
a to na úctyhodné rozloze 2310 ha,
což je v rámci maloplošných chráně-
ných území jedna z největších hodnot
u nás. Situace se však zřejmě změní –
přírodní rezervace má dle nového zá-
konného návrhu zaniknout a místo ní
se v nejcennějších údolních partiích
vytvoří dvě o kategorii vyšší národní
přírodní rezervace s přísnějším reži-
mem ochrany. Jedna z nich ponese ná-
zev Soutok Oslavy a Chvojnice, druhá
Divoká Oslava.
Soutok Oslavy a Chvojnice je sku-
tečně mimořádně působivýmmístem.
Obě řeky se tu kroutí v mohutných
meandrech a nad nimi se tyčí strmé
svahy se skalisky. Krajinářským sym-
bolem je protáhlý skalní ostroh se zří-
ceninou hradu Levnov, kammíří kro-
ky většiny výletníků. Největší zásluhu
na přitažlivosti nemají ani tak skrom-
né zbytky zdiva, jako spíš unikátní
příroda a krajina v bezprostředním
okolí. Z hradu se zachovala v podstatě
jen ohradní zeď se třemi mohutnými
opěrnými pilíři, které tvořily statické
zajištění v příkrém skalnatém srázu.
Nejhezčí pohled na ně i na celé údolí
skýtá vyhlídka Malá skála na hraně
protilehlého údolního svahu.
Zkratkou na Kraví horu
Směr putování proti toku Oslavy
ukazuje z Levnova nápadný vršek Kra-
ví hory (379 m) s další hradní zříceni-
nou. Vzdušnou čarou je sice vzdálený
jenom kilometr, přesun po červe-
ných turistických značkách však za-
bere dobrou hodinu. Cesta vede vel-
kou oklikou a obloukem sestupuje
ke Ketkovickému mlýnu a chatové
Senoradský mlýn
pod Kraví horou
n a v ý l e t ě
