Naše příroda – 1 / 2018

– 13 –  Čejky chocholaté paří mezi první otužilce, kteří se k nám vracejí  S mláďaty černé zvěře se můžeme někdy setkat již v prosinci pobytu našly nové partnery. A tak se stává, že se k nám dostane smíšený pár. Někdy si tam najde kačer nevěstu, nebo sličná samice si přivede s sebou kačera, do kterého se tam zakoukala. Volavky loví kořist tím způsobem, že často stojí v mělké vodě a čekají, až se rybka objeví v jejich blízkosti. Potom prudkým úderem ostrého zobáku za‑ útočí na potenciální kořist. Ovšem ne vždy je útok úspěšný. Kormoráni také loví pod vodou samostatně, ale často využívají i společný lov. Skupina ně‑ kolika ptáků nažene v rojnici ryby na mělčinu, a tam je potom snadno pochytají. Koncem zimy se k našim rybní‑ kům vrací i divoké husy. Většinou se objevují již v druhé polovině února. Trvale žijí v páru, a tak ihned po ná‑ vratu ze zimovišť obsazují svá stará hnízdiště. Postupně se vrací ze zimo‑ višť i další druhy kachen, které nás na podzim opustily. Potom na nezamrzlé hladině spatříme celou řadu různých druhů kachen. Jde o hohola severní‑ ho, poláka velkého, kopřivku obec‑ nou, čírku, zrzohlávku a další. U některých rybníků zahlédneme i naše první žáby. Po přezimování se jako jeden z prvních objeví skokan hnědý, který zimoval na dně menších vodních nádrží. U společného rybní‑ ka se může objevit i ropucha obecná. U ní je zajímavé, že si s sebou k rybní‑ ku přináší samečka na hřbetě. Často spolu putují z lesa stovky metrů. Sa‑ meček se jí pevně drží předními kon‑ četinami. S přibývajícími jarními sluneční‑ mi paprsky vylétnou ze svých úkry‑ tů i naši nejotužilejší motýli. Jde o žluťáska řešetlákového, který pře‑ zimoval někde v trsu borůvčí, kam před zimou usedl a nechal se zapadat sněhem. Je k takovému přezimování velmi dobře přizpůsoben. V jeho těle je zvláštní tekutina, která nezmrzne. Vedle něho můžeme také vidět i zná‑ mou babočku paví oko. Ta přezimuje většinou v dutinách stromů nebo na půdách stavení.  Ž I VÁ P Ř Í R O D A