Naše příroda – 1 / 2018

– 15 – modré, zvonci zelení, čečetky zimní, stehlíci obecní a také špačci obecní. V zemědělské krajině vám připome‑ nou domov „naši“ skřivani polní, str‑ nadi obecní a místy dokonce i havra‑ ni polní nebo sýčci obecní. I pohled na vodní plochy evokuje českou kot‑ linu přítomností vysazených kachen divokých (běžných) a labutí velkých (vzácných). Vrabce domácí a holuby skalní (formu „věžák“) netřeba zmi‑ ňovat, ty potkáme téměř kdekoli na světě. Skutečně šokující je ale fakt, že kos černý je nejpočetnějším sucho‑ zemským druhem ptáka, který dnes obývá Nový Zéland! Ke kosovi se v opeřeném invazním seriálu dostaneme později. Začněme druhem, který je mezi našimi ptačími druhy skutečným invazním rekord‑ manem. Většina z nás by při zmínce o invazním přeborníkovi nejspíš há‑ dala vrabce či holuba. Protože se však zaměříme na druhy u nás původní, vypadávají ze hry (a tím pádem i ze seriálu) jak vrabec domácí, který se k nám dostal sekundárně až s šíře‑ ním zemědělství, tak druhotně zdi‑ vočelý holub skalní (viz tzv. feralizace domestikované formy tohoto druhu holuba). Pojďme se tedy seznámit se špačkem obecným a jeho globálními eskapádami. Žádný kontinent mu není cizí Vynecháme‑li – jak jinak – sed‑ mý kontinent, najdeme dnes špačka na všech světadílech. Jeho původní hnízdní areál sahá na eurasijském kontinentu od západní Francie po Introdukované druhy ve svých nových vlastech často mění svoji biologii. Asi nejbizarnější hnízdění špačka je doloženo z Jihoafrické republiky, kde zahnízdil i ve vraku lodi asi dvě stě metrů od pobřeží. Lambert’s Bay, provincie Západní Kapsko, Jihoafrická republika