Naše příroda – 1 / 2018

– 75 –  Ostroh bývalého hrádku se skalními místnostmi  Tzv. Ježíš Harasovský – reliéf s daty počátků obou světových válek zde nachal vytesat krátce po začátku té druhé pražský továrník Stanislav Řehák Jednou z největších pozoruhod‑ ností Harasova jsou skalní místnosti, vytesané přímo v hradní skále. Starší literatura dává vznik těchto místnos‑ tí do souvislosti s hradem. Považuje je buď za hradní sklepení, nebo za oje‑ dinělou ukázku tzv. jeskynního hra‑ du u nás. Vzhledem ke komunikačním možnostem a dalším souvislostem se však toto nejeví jako pravděpodobné. Dnes historikové předpokládají jejich vznik spíše až po zániku hradu. Blíže datovat je však není možné. Nejstar‑ ší záznamy uvádějí, že je mlynář po‑ užíval jako skladové prostory; vzhle‑ dem k velké vzdálenosti od mlýny se však nezdá, že by byly za tímto účelem vybudovány. Proč a kdy zde vznik‑ ly, je tak dodnes záhadou. Počátkem 20. stol. zde žil svérázný „poustevník“, po vzniku hotelu sloužily jako vinár‑ na a později si je upravil na luxusní haciendu pražský továrník Stanislav Řehák, o kterém ještě bude řeč. Míst‑ nosti jsou dnes zpustlé, avšak přístup‑ né bohužel nejsou. Harasov je malebné místo. Navzdo‑ ry tomu je spojeno s řadou krvavých legend i skutečných událostí. Tou nej‑ známější je již zmínění pověst o krvo‑ mlýnu. Existuje v několika verzích, shodujících se v tom, že mladá dívka z Harasova byla úkladně zavražděna a její otec zde jako dílo pomsty nechal postavit mlýnské kolo, které bylo po‑ háněno krví jejich (skutečných či do‑ mnělých) vrahů. Tu nejrozšířenější variantu najdete v komiksovém pro‑ vedení na jednom ze zastavení na‑ učné stezky. Ani další pověsti nejsou o mnoho veselejší – podle jedné skon‑ čili v mlýnském náhonu dobrovolně život milenci, kteří se dozvěděli, že jsou ve skutečnosti bratrem a sestrou, dle jiné zde mlynář zavraždil svou dceru a vhodil ji pod mlýnské kolo; to V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U