Naše příroda – 1 / 2018

– 33 – Větší komplexy najdete jen na Šuma‑ vě 3 , v Krušných horách a na Třeboň‑ sku. Je velmi znepokojivé, že mnoho rašelinišť jsme již téměř zlikvidova‑ li. A to zejména průmyslovou těžbou rašeliny 4 a kvantitativní přeměnou na hospodářské lesy. Zatímco devastaci rašelinišť jsme zvládli rekordně rych‑ le, totiž za jediné století (a většinu škod jsme napáchali dokonce až v jeho druhé polovině), proces zrašelinění je pozvolný a navěky. Sotva milimetro‑ vá vrstvička poctivé rašeliny se tvo‑ ří dlouhatánský rok, necelých deset centimetrů celý lidský život a metr dokonce více než deset lidských po‑ kolení, tj. tisíciletí. Na nápravu ale ni‑ kdy není pozdě. Dnes už většinu raše‑ linišť chválabohu chráníme (dokonce v kategorii mokřadů mezinárodního významu) a některé poškozené plo‑ chy se snažíme na poslední chvíli zre‑ vitalizovat obnovením rašelinného procesu alespoň pro příští generace. Úspěšná revitalizace rašelinišť pro‑ běhla např. na Šumavě a v Krušných horách, kde se zubožená krajina zno‑ vu zvolna proměňuje ve spanilou tun‑ dru a tajgu. Ale ošetřit staré rány dnes už dáv‑ no nestačí. Mnozí z nás rašeliništím dodnes škodí. Dlouhodobým uvolňo‑ váním zplodin (vzniklých spalováním fosilních paliv, tj. uhlí, ropy a zemního 3 Na malé ploše v různých nadmořských výš- kách najdete na dvě stovky vrchovišť s čet- nými rašelinnými jezírky a porosty borovice kleče (v nejvyšších polohách) či borovice blat- ky (v pahorkatinách). 4 Rašelinu jsme dříve těžili ve velkém, ale na některých lokalitách těžba dodnes pokračuje. Rašelina je využívána jako biopalivo, stelivo pro dobytek, zahradnický substrát, ale také v lázeňské léčbě. Mnohá rašeliniště byla pře- měněna na hospodářské lesy, jenže smrkové monokultury namísto lesa připomínají pus- tou měsíční krajinu. plynu) do vzduchu totiž přispíváme ke vzniku kyselých dešťů a ty v koneč‑ ném důsledku mění druhové složení rašelinišť 5 . Je tedy nezbytné zjednat okamžitou nápravu. A začít musíme sami u sebe. Vždyť každý se může svo‑ bodně rozhodnout, jestli půjde pěšky nebo pojede autem. Ale také zda si za‑ topí uhlím v kotli nebo si pořídí tepel‑ né čerpadlo. Teprve budeme‑li myslet a jednat ekologicky (což mnohdy ku‑ podivu znamená i ekonomicky), mů‑ žeme se přírodě, svým dětem a jednou i svým vnoučatům podívat zpříma do očí.  5 Kyselé deště způsobené kyselinou siřičitou, sírovou a dusičnou (které vznikají nejčastěji reakcí oxidu siřičitého, dusičného a dusného s vodní párou ve vzduchu) postupně likvidují zejména dřeviny. Vedou ke ztrátě jehlic mla- dých výhonů borovic (blatky a kleče) a výraz- nému prosvětlení porostu, což nakonec vyústí ve změnu druhové skladby bylinného patra. Bříza pýřitá obvykle vyrůstá jako vzrostný strom, někdy jako keř. Hrdě se pne, ač jí stále teče do bot. Je pionýrským druhem podmáčených půd a často doprovází borovice a smrky. Foto Jaromír Zumr Ž I VÁ P Ř Í R O D A