Naše příroda – 1 / 2018

– 40 – Přistěhovalci, emigranti a navrátilci I. Text: Hana a Vladimír Motyčkovi Foto: Hana a Vladimír Motyčkovi, Miroslav Heráň Ilustrace jsou s výjimkou obrázku koljušky, jehož autorkou je Hana Motyčková, převzaty ze starých encyklopedií: Buffon – Histoire naturelle des animaux, Gould – Birds of Asia, Oiseaux Europe a dalších. Téma naznačené v nadpise dnes hýbe politickou scénou celé Evropy, a dokonce lze říci, že té‑ měř celého světa. My se však nebudeme zabývat migracemi druhu, který sám sebe poněkud domýšlivě označil jako Homo sapiens, ale obrátíme pozornost k jiným živočišným druhům, jejichž stěhování či případné vymizení z určité oblasti nevzbuzuje tolik pozornosti a větši‑ nou si nevyslouží v denním tisku ani jediný řádek. Bažant obecný (Phasianus colchicus) Při spatření bažanta na poli nebo na okraji lesa dnes již málokoho napadne, že je to pták vlastně exotický, jehož přiro- zený areál rozšíření sahá od Kavkazu až po Japonsko. První zprávy o chovu bažan- tů u nás pocházejí již z 11. století. Až do 19. století byl převážně chován v bažant- nicích, z uniklých jedinců však vznikaly volně žijící populace. Ve 20. století stavy prudce stoupaly, vrcholu dosáhly kolem roku 1970, kdy bylo ročně loveno až 1,2 milionu kusů. V současnosti se jeho stavy odhadují asi na 300000 kusů a jsou kaž- doročně posilovány odchovy z bažantnic. Mýlil by se totiž každý, kdo by považoval osídlení určité oblasti živočichy za stálé a ne‑ měnné. Již v krátkém časovém období, jakým je život jedné lidské generace, dochází k tak velkým změnám, že si jich často povšimnou i lidé, kteří se jinak o přírodu vůbec nezajíma‑ jí, zejména jde‑li o nápadné druhy, jako je tře‑ ba labuť velká. Zatímco dnešní penzisté, nebo chcete‑li senioři, ji vídali v dětství jen jako vzác‑ ného okrasného ptáka na zámeckých rybnících, současní školáci se obvykle domnívají, že tu žije od nepaměti, protože vídají labutě hnízdit té‑ měř na každé větší louži. A takových příkladů lze jen ze světa ptáků vyjmenovat celou řadu – kdysi vzácní krkavci, za kterými jezdili ornito‑ logové až na východ Slovenska, obývají i okraje Prahy, hrdličky zahradní patří k běžnému ko‑ loritu měst i vesnic, přestože ještě na počátku 2. světové války u nás byly neznámé, exotické kormorány můžete pozorovat v Praze z Karlova mostu, dříve plaché straky a sojky dnes hopsa‑ jí po městských trávnících stejně jako holubi hřivnáči. A tak by se dalo ještě dlouho pokračo‑ vat. Příčiny těchto ptačích invazí jsou různé, ně‑ kdy je to pozvolná změna klimatu, jindy změna zákonů a někdy třeba pouhé zdražení patron, Ž I VÁ P Ř Í R O D A