Naše příroda – 1 / 2018

– 68 – Devět předjarních skal Žďárských vrchů Text a foto: Martin Janoška Během jediného dne lze navští‑ vit hned devět nejzajímavějších skal‑ ních uskupení a přitom vystoupit na nejvyšší bod Žďárských vrchů, který se shodou okolností jmenuje Devět skal (836 m). Časně jarní průhledné lesy bez listí jsou pro námět toho‑ to výletu doslova ideálním ročním obdobím. Skalním městem na nejvyšších Devět skal Nejkratší cestu do skalních laby‑ rintů Žďárských vrchů ukazují modré turistické značky z malebných Morav‑ ských Křižánek na pravém břehu říč‑ ky Svratky. Jsou rozseté po východ‑ ním úbočí Devíti skal a vede kolem nich 3,5 km dlouhá výstupová, či spí‑ še procházková trasa. Hned první v pořadí upoutá po 2 km chůze pozornost Bílá skála . Ta není rozhodně nic dlužna svému ná‑ zvu, zvláště pak když se do ní opřou sluneční paprsky. Monumentální skal‑ ní velikán vynikne o to víc, že byl před ním vykácen smrkový les a mohutnou 28 m vysokou a 60 m dlouhou stěnu neruší žádný stín. Roztodivné skály patří mezi nejvýraznější přírodní objekty CHKO Žďárské vrchy. Jejich di‑ vokost ostře kontrastuje s okolní spíše mírnou a zarovnanou krajinou. Skaliska rulového složení se vytvořila během ledových dob starších čtvrtohor a jsou na nich patrné různé po‑ vrchové tvary vytvořené zvětráváním. Zároveň slouží coby domov vzácným organismům a jsou proto chráněné jako přírodní památky.  Krajina Žďárských vrchů z Malínské skály N A V Ý L E T Ě