Naše příroda – 1 / 2018

– 8 –  Při mírné zimě může probíhat „honcování“ zajíců již v prosinci  Mláďata vydry říční přichází na svět v různém ročním období  Jezevec lesní se během zimy občas probouzí, aby se šel napít. Jeho nory bývají většinou v místech, kde je nablízku zdroj vody začátku července, kdy potom jelen odumírající lýčí odře o větve stromů, a jako zázrak se objeví nový zkost‑ natělý paroh, který je nejdříve špina‑ vě bílý. Dalším odíráním o vegetaci a kůru stromů se pak zbarví do hnědé barvy. U srnců vývoj parůžků probí‑ há jinak. Srnci staré parůžky shazují již na podzim a přes zimu jim rostou nové, až do března, kdy je „vytlouka‑ jí“ – stejně jako jeleni se zbavují usy‑ chajícího a odumřelého lýčí. Při svých toulkách nacházíme i další stopy zvířat, která se tady zdr‑ žují. Původce těchto stop ale často nespatříme, protože se řada z nich pohybuje venku převážně jen v noci nebo se toulá v houštinách. Na kraji lesa nepřehlédneme stopy zajíců, kte‑ ré z lesa směřují do polí. V tomto ob‑ dobí již také dochází k „honcování“. To jsou zaječí námluvy, kdy jednu sa‑ mici může prohánět i více samců na‑ jednou. Také nepřehlédneme rovnou čáru stop od lišky, která tady pátrá po kořisti. Ovšem můžeme slyšet i liščí štěkot samce, protože probíhá v zimě „kaňkování“. Lišáci vyhledávají sami‑ ce, aby se s nimi mohli v norách pářit. Uprostřed zimy se páří i vlci, poz‑ ději také tchoř tmavý. Vlčice potom po 9 týdnech březosti porodí 4 až 8 vlčat. Tchoři jsou aktivní v noci, proto je jen tak nespatříme, ale prozradí je stopy. Páří se od února do května. Po 40–43 dnech březosti vrhá samice 3–8 mláďat. Vydru říční také často nezahléd‑ neme, ale můžeme u rybníka najít její stopy nebo i zbytky po kořisti. Větši‑ nou se jedná o rybí šupiny, u kterých mohou být i ploutve z větších ryb. Občas potom nedaleko takové hos‑ tiny může vydra zanechat svůj „šti‑ plavý“ trus. Vydry nemají pevný ter‑ mín svých námluv, a tak se v přírodě Ž I VÁ P Ř Í R O D A