– 37 – Prácheňské muzeum v Písku bylo založeno v roce 1884, od roku 1902 sídlí v jediném dochovaném křídle přemyslovského hradu a přilehlých tereziánských kasárnách, sladovně a radnici. Přírodovědně zaměřeného návštěvníka příjemně naladí již malované okno v jednom z výstavních sálů, na kterém jsou vyobrazeni ptačí obyvatelé Písecka (a). S přírodou regionu se pak může blíže seznámit v expozici Chráněná území Písecka, která představuje šest přírodních rezervací a třiadvacet přírodních památek. Geologii a nerostné bohatství představují hned dvě expozice, a to Zlato v Pootaví a Nerostné bohatství Písecka. Seznámíte se tu s geologickou stavbou oblasti, významnými horninami a nerosty a naleznete tu také jedinečnou ukázku tzv. Křepického zlata (b), jehož nález v roce 1927, vyvolal v okolí téměř zlatou horečku. Přesněji jde o plíšky elektra, což je přirozená slitina zlata se stříbrem (nebo i jinými kovy) a dodnes se nepodařilo vyjasnit, zda balvan obsahující asi 2 kg zlata pocházel opravdu z Hasíkova lomu, odkud se bralo kamenivo na úpravu cesty, nebo byl odjinud. Ložisko zlata se totiž nepodařilo objevit. S historií rybníkářství a rybářství se seznámíte v expozici Ryby a rybářství, kde kromě dermoplastických preparátů a historického vybavení používaného dříve v rybničním rybářství najdete okolo 20 druhů našich ryb živých v prostorných akváriích (na obrázku (c) je jedna z nich – lín obecný). Expozici doplňuje výstavka říčních perel místního původu, kde se na otevřených lasturách perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) můžete seznámit s tím, jak perly vznikají (d, e). Vybírání perel bylo vyhrazeno vrchnosti, poddaným bylo zapovězeno pod přísnými tresty – pokutami, pranýřem, místy i šibenicí. Perly se vybíraly opatrným pootevřením schránek perlorodek zvláštními klíči (f) tak, aby nebyly usmrceny, a poté se živé perlorodky vracely do vody. Za třicetileté války se však žoldnéři táhnoucí krajinou takovými jemnými způsoby nezdržovali a perlorodky rozřezávali noži nebo trhali napůl. Bohuslav Balbín píše, že v těch dobách byly perlorodky na mnoha místech zcela vyhubeny. V 19. a 20. století přispělo k úbytku perlorodek znečištění vody, takže se dnes v České republice zachovaly jen na dvanácti lokalitách a byly zařazeny mezi kriticky ohrožené druhy. ŽIVÁ PŘÍRODA b f d e c a
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=