Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 3-2025

Určování kruštíků je složité, poněvadž například kruštík šírolistý (pravděpodobně na fotce) vyniká velkou barevnou variabilitou květů  Náprstník velkokvětý patří k původním druhům květeny ČR Přírodní památku tvoří tři výrazné vrcholy u obce Hamr na Jezeře na severu Čech. Důvodem ochrany jsou vrcholové bučiny na kopcích Děvín a Ostrý s pozůstatky reliktního boru (na Ostrém) a známkami historické těžby železné rudy. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1996 na ploše 33,72 ha. Květena Sedím před vysokými bylinami a zamyšleně se dívám na žluté, uvnitř hnědě kropenaté zvonky, na které občas přiletí sát čmeláci. Jsou jemně ochlupené a rostou víceméně namačkány v jednostranném hroznu na vzpřímené lodyze. Občas zafouká vítr a rostliny se zakymácí, ale pak se zase ustálí a dál bez pohybu, mlčenlivě na mě shlíží spatra (mají přibližně metr dvacet), zatímco mě běží hlavou, jak je nejlépe vyfotit. V literatuře se sice uvádí, že náprstníky velkokvěté (Digitalis grandiflora) rostou na výslunných stráních a světlinách, jenže tady je vše jinak: sedím na lesním plácku zarostlém bujnou vegetací, nad nímž se klene hustá kopule propletených olistěných větví, takže je zde přirozeně tma. Blesk se k mé lítosti válí doma na stole, poněvadž kromě tohoto tmavého místa je celá krajina od rána zalitá sluncem. Proto jsem si alespoň dnes chtěla odlehčit fotobatoh o „zbytečné“ půlkilo navíc, což se evidentně nevyplatilo. Vrchy Děvín a Ostrý byly ve středověku zcela odlesněny. Druhotně se na nich vyvinuly květnaté bučiny s bohatým bylinným podrostem. Ze zajímavých druhů zde rostou kromě zmíněných náprstníků velkokvětých i velmi početné kruštíky šírolisté, lilie zlatohlavé či jedny z nejohroženějších rostlin české flóry okrotice červené. Okrotice červená (Cephalanthera rubra) je orchidej, která se na našem území vyskytuje roztroušeně; populace jsou vesměs početně slabé a počet kvetoucích rostlin také silně kolísá v závislosti na klimatických podmínkách konkrétní vegetační sezóny. Okrotice ohrožují hlavně změny stanovišť, respektive zarůstání křovinatých strání, invazivní šíření netýkavky malokvěté, holosečné kácení lesů, výsadba nepůvodních druhů stromů či rozšiřování lomů, ale i bezohlednost některých zahrádkářů, kteří rostliny s něžně vyhlížejícími květy vyrýpávají a přesazují je do svých zahrad. Přitom

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=