– 43 – Zřícenina hradu Děvín zachycená v mlžný podzimní den Kromě zachovalého zdiva a sklepení, najdete u přístupové cesty do horního hradu zamřížovaný vchod do jedné z tzv. Děvínských štol. Štola původně měřila kolem 40 metrů, dnes je z velké zčásti zavalená. Vchod do druhé štoly, taktéž opatřený mříží, lze nelézt v severovýchodním cípu horního hradu. Po zpustnutí hradu se ve štolách dobývala ruda, v současnosti slouží podzemí jako zimoviště netopýrům. Bylo zde prokázáno zimování sedmi druhů. V době psaní článku jsem se však dozvěděla, že hradní studna, která sloužila jako hlavní vletový otvor, byla nevhodně zamřížovaná – netopýři nedokázali mříží prolétnout a počet zimujících netopýrů klesl. Vzácnou shodou okolností jsme na hradě potkali muže, který, když viděl náš zájem o zříceninu, začal mluvit o svém dětství, kdy vstupy do štol ještě nebyly zamřížované. Vyprávěl, jak s dalšími kluky prolézal temnotou štol až do nevelké jeskyně, která se nachází v podzemí centrální části středního hradu. Za zmínku určitě stojí i studna (zamřížovaná). Ve skále vytesaný válcový otvor je dnes hluboký pouze několik metrů. Z jejího dna je však údajně přístupné historické sklepení. Geologická zajímavost Přírodní památka Děvín, Ostrý a Schachtstein představuje geologicky pozoruhodnou lokalitu. Všechny tři vrchy leží v jedné přímce na polzenitové žíle, která zpevnila okolní pískovce. Při zvětrávání žíly vznikaly minerály (limonit, jílové minerály), které byly v 17. a 18. století těženy jako železná ruda. Na všech třech kopcích se dodnes zachovaly zajímavé pozůstatky historické těžby, zejména na vrchu Schachtstein. Skoro celým vrchem prochází částečně zasutěná dobývka železné rudy v podobě úzkého a hlubokého příkopu spojeného se štolou. Příkop je 75 m dlouhý, 2m široký a až 17 m hluboký. V nejhlubším místě jej kolmo protíná 10 m ŽIVÁ PŘÍRODA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=