– 61 – Skalní partie s Krasovou vyhlídkou na Janském vrchu NEŽIVÁ PŘÍRODA Ze dna karbonského moře Během prvohorního karbonu však usazené horniny nevyplňovaly pouze černouhelné pánve, ale ve starším období (ve spodním karbonu) byla značná část dnešní Moravy a Slezska zaplavena mořem, na jehož dně se ukládaly stametrové vrstvy tzv. kulmských usazenin. Převažují zde písčité horniny droby a jemnozrnné jílové břidlice, odkryté řadou lomů s těžbou kameniva nebo štípatelných (pokrývačských) břidlic. Během prvohorního (variského) vrásnění se na těchto mořských usazeninách místy „podepsaly“ i tektonické procesy, a to částečnou přeměnou a případně i detailním provrásněním vrstev. Dobře to odkrývá například stěna někdejšího lomu ve Staré Vsi u Bílovce. Mohutný soubor kulmských hornin tvoří značnou část Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů a Drahanské vrchoviny, kde k povrchu vystupuje v bezpočtu skalních útvarů, odkrytých říční erozí a modelovaných zvětrávacími procesy. K nejmohutnějším výchozům drob a břidlic patří Kružberské skály pod hrází přehradní nádrže Kružberk, kde až 70 m vysoké stěny a útesy provázejí v délce několika set metrů levý břeh Moravice a patří i k vyhledávaným horolezeckým terénům. Dalším dobře dostupným příkladem je tzv. Potštátské skalní město, kde soustava skal – díky příkrému sklonu vrstev „střechovitě“ tvarovaných – vystupuje na svazích údolí Veličky, přímo nad silnici mezi Potštátem, hrádkem Puchart a hostincem U tlustého Jana. Mnohé útvary zde byly už dávno pojmenovány a některé docela kuriózními názvy (např. Kámen vdavekchtivých dívek). Ještě výraznější skalní útesy Čertovy kazatelny dominují partii Peklo v nedalekém údolí Jezernice a také říčka Bystřice se mezi Domašovem a Hrubou Vodou na Olomoucku vine skalnatým údolím, sledovaným železniční tratí a turistickým značením. K největším skalním útesům z drob a slepenců tam patří Malý Rabštejn, zvedající se přímo z levého břehu potoka, většinu výchozů však už mrazové zvětrávání „rozdrobilo“ do rozsáhlých sutí, pokrývajících údolní svahy (např. v přírodní památce Kamenné proudy u Domašova a přírodní rezervaci Hrubovodské sutě). Partie tvořené obdobnými horninami (převážně drobami) karbonského stáří „překračují“ i Moravskou bránu až do předpolí Karpat. V oblasti Maleníku tvoří skalnatý hřbet Helfštýna se zříceninou stejnojmenného hradu a také řadu členitých útvarů v okolí. Skalnatý je i opačný, pravý svah údolí Bečvy jihovýchodně od Hranic s vyhlídkovou Svatojánskou skálou a skalnatým ostrohem hradu Svrčov, odkud to už není daleko k vápencové krasové oblasti s unikátní Hranickou propastí.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=