Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 3-2025

– 69 – Lidová architektura Kokořínska Velký Beškovský kopec z Koreckého vrchu asymetricky modelovaného hřbetu s příkrými srázy, přičemž na východ se masív sklání pozvolněji a přechází do tzv. Kočičího hřbetu. Kopec se v profilu podobá ležícímu vepři a tvarově připomíná siluetu vulkanických kopců Ľubietovský či Klenovský Vepor ve Slovenském Rudohoří. Na rozdíl od karpatských dvojníků je však Beškovský kopec převážně pískovcový a vulkanické horniny v podobě čedičové žíly vystupují pouze na nejvyšším vrcholu při západním okraji. Příkré svahy Beškovského vrchu zdobí četné pískovcové skalní stupně, různé skalní útvary (například Svatební věž) a na několika místech i suché kaňony. Vše je ovšem ukryto v převážně smrkových a borovicových porostech, které na čedičovém podloží střídají bučiny. Okolí je protkáno hustou sítí turistických stezek – na vrchol s dílčími výhledy vede odbočka z modré trasy. Některé pískovcové skály v masívu Beškovského kopce navštěvují s oblibou horolezci.  KOPCE ZJIZVENÉ LOMY Smutný osud postihl kdysi výraznou krajinnou dominantu Tachovský vrch (498 m), jenž se tyčil mezi Bezdězem a Koreckým vrchem do výšky 498 m. Dnešní výšku již mapy neuvádějí, neboť z kopce zbylo po rozsáhlé těžbě stavebního kamene jen torzo a hluboký kráter. Jizvy starých lomů objevíte rovněž na protáhlém masívu Vrátenské hory (508 m) – nejvyšším bodě tzv. Houseckých vrchů v severovýchodní části CHKO Kokořínsko. Na vrcholu stojí rozhledna, z níž lze přehlédnout téměř celou severní polovinu Čech

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=