Naše příroda – 1 / 2018

– 22 – Motýlí Fénix – bělásek ovocný Text a foto: Alois Pavlíčko Vminulosti býval častý v ovocných sadech a proto byl také považován za vážného škůdce. Tyto informace se objevují až do padesátých let mi‑ nulého století spolu i s takovými, že „byly spatřeny krvácejícími stromy, aleje“. Příčina přitom byla prostá. Bě‑ lásek po vylíhnutí z kukly zanechává v místě větší množství narudlé, při troše fantazie jakoby krvavé stopy, po‑ dobně jako další druhy motýlů. Dnes není v krajině díky absenci například jabloňových stromořadí koncentro‑ ván a jeho výskyt je spíše vzácnos‑ tí, proto se s takovýmito událostmi nesetkáváme. Výskyty běláska jsou navíc častěji na industriálních sta‑ novištích stojících mimo zájem země‑ dělství a lesnictví. Nově se ale začíná objevovat v horských oblastech nad 1000 m n. m., například na Šumavě a v Krkonoších. Bělásek ovocný Aporia crataegi (Linnaeus, 1758) je jedním z větších našich denních motýlů s palearktickým rozšířením. Vyskytuje se, nebo se vyskytoval prakticky po celé Evropě, kro‑ mě nejsevernější Skandinávie; dále v Severní Africe na Blízkém východě a jeho výskyt pokra‑ čuje přes celou Asii až po Japonsko. Dnes je například vyhynulým druhem v Anglii. Jeho bio‑ topy jsou všechny typy lesostepí a rozvolněná, křovinatá místa s výskytem živných rostlin. Ž I VÁ P Ř Í R O D A  Bělásek v době „oběda“ na bukvici lékařské Betonica officinalis (Brdy, Věšín)