Naše příroda – 1 / 2018

– 23 – Co je potravou housenek a jak se motýli chovají? Nejčastěji jde o různé druhy hlo‑ hů ( Crataegus spp.), ale i dalších dře‑ vin z čeledi růžovitých, jako je slivoň ( Prunus spp.), hrušeň ( Pyrus spp.), jeřáb ( Sorbus spp.) nebo jabloň ( Ma- lus spp.). Housenka se na rostlinách vyvíjí od června až července podle polohy a nadmořské výšky ve spo‑ lečném zámotku (tzv. hibernakulu). Ten housenky spřádají z několika po‑ stranních lístků a v něm také přezi‑ mují. Začátkem jara ještě nějaký čas žijí pospolitě. Kuklí se potom jednot‑ livě na různých místech živné rost‑ liny, ale i mimo ni. Obě pohlaví jsou schopna migrovat na velké vzdále‑ nosti, což se ukazuje výhodou při zpětné kolonizaci krajiny. Imaga jsou také výrazně heliofilní a samci aktiv‑ ně v krajině patrolují. Dospělci žijí pospolitě, společně i nocují a jejich „hrozen“ je v podvečer zdaleka dobře viditelný. Hlavní potravou dospělců je medovice mšic z keřů a nektar bo‑ bovitých rostlin (např. vikve ptačí Vi- cia cracca ). Proč Fénix? Tato nadsázka je dána jeho rozší‑ řením v minulosti. Prakticky se před sto lety vyskytoval po celém našem území, a to od nížin až po pahorka‑ tiny. Ve druhé polovině 20. století ale zaznamenal výrazný ústup přerušo‑ vaný krátkými a nepravidelnými inva‑ zemi, jež vedly k zakládání pouze do‑ časných populací. Počátkem 90. let 20. století byl dočasně nezvěstný v celém státě, proto se stal „Fénixem“ mezi denními motýly. Následně se však za‑ čal šířit z oblastí trvalého výskytu v Německu do severních a západních Čech. V současnosti je pravidelně na‑ lézán i ve středních a jižních Čechách, od roku 2010 je již ojediněle nalézán i v Krkonoších. Na jižní Moravě byl na‑ lezen po mnoha letech jeden zalétlý jedinec (v roce 2006 a 2014) a doposud Shromažďování bělásků v podvečer za přítomnosti samice