Naše příroda – 1 / 2018

– 24 – je na ostatním území Moravy nezvěst‑ ným druhem. Příkladem rozšiřování a „vstávání z popela“ mohou být jižní Čechy, kde byl v minulosti rozšířený pouze v niž‑ ších polohách kraje a také vyhynul. Bělásek zde ale byl vždy nehojným druhem a prakticky se vyskytoval pouze jednotlivě. Například ve vojen‑ ském újezdu Boletice byl jeho ojedi‑ nělý výskyt zaznamenán ještě (nebo nově?) v roce 2008. V některých letech byli v celém kraji bělásci zaznamená‑ ni vícekrát (např. v roce 1976 a 1978), některé roky zase nebyli spatřeni vů‑ bec. Od roku 2010 je však zaznamená‑ ván celkem pravidelně a ve stále vět‑ ším počtu jedinců na Šumavě. Proč ale zde? Situace je dána pře‑ devším dvěma skutečnostmi. První je relativní „blízkost“ refugia v Ně‑ mecku (potažmo našeho Sokolovska). Druhou skutečností jsou zde, v národ‑ ním parku Šumava, podporované pří‑ rodní procesy. Při rozpadu smrkové‑ ho stromového patra se totiž rychle uvolňuje prostor jeřábům. Právě jeřáb se tady stal hlavní živnou rostlinou a umožňuje rychlé šíření krajinou na rozdíl od minulosti, kdy byly housen‑ ky více nacházeny na ovocných stro‑ mech a hlohu ( Crataegus spp.), kte‑ rý však v horské části Šumavy roste výjimečně. Bělásek ovocný proto po‑ stupuje od severozápadu směrem k ji‑ hovýchodu právě hlavním hřebenem a pomocí přilehlých bezlesých enkláv. Po prvních zjištěních v oblasti Ost‑ rého u Železné Rudy dokázal během 5 let být již hojným druhem v oko‑ lí Prášil, Srní, Modravy, Kvildy nebo Strážného. Od roku 2016 postupuje dále i okolím Lipna opět na jihový‑ chod. Přesto, že se nejčastěji vyskytuje v bezlesé krajině, zde často a úspěšně využívá rozvolněných horských lesů, lemů cest a pasek. Ukazuje se, že sou‑ časný výskyt zde není vůbec limito‑ ván nadmořskou výškou, k vidění je např. i na hoře Plesná v 1336 m n. m. (Prášily). Bělásek ovocný je ukázkou reakce druhu na změněné podmínky v prů‑ běhu třeba 100 let, a to v obdobích od extenzivního obhospodařování kraji‑ ny bez chemizace s rozptýlenou zelení přes ohromnou intenzifikaci krajiny od poloviny minulého století (scelová‑ ní pozemků, změna druhové skladby v lesích, těžba uhlí, chemizace apod.), která způsobila jeho vyhynutí v celých oblastech, až po částečnou regenera‑ ci krajiny a využití postindustriálních ploch v současnosti.   Horské louky a pastviny s dnes již trvalým výskytem běláska ovocného na Šumavě (Prášily – Frauental)  Bělásek ovocný využívá nektaronosných rostlin horských luk (pcháč různolistý Cirsium heterophylum) Ž I VÁ P Ř Í R O D A