Naše příroda – 1 / 2018

– 53 – Pohledná cizinka trusem brání miminka Drozd kvíčala je sibiřský přistě‑ hovalec, který naše území osídlil te‑ prve nedávno (až ve druhé polovině 20. století). Pohledného ptačího ci‑ zince sotva přehlédnete. Je to chlapík rozměrů kosa a asi o hlavu větší, zava‑ litější a také nápadněji i živěji vybar‑ vený než náš původní drozd zpěvný. Samce kvíčaly od samice nerozeznáte. A oběma jim to vždy náramně sekne. Hlavu i kostřec mají modrošedé, hřbet kaštanově hnědý, břicho bílé a hruď okrovou až rezavě žlutou s černým žíháním. Na rozdíl od našich původních drozdovitých ptáků (kosa, drozda či červenky) jsou drozdi kvíčaly spo‑ lečenští ptáci. Pohybují se v hejnech a hnízdí ve skupinách nebo v kolo‑ niích. Nejraději na stromech poblíž vlhkých luk, na kterých nacházejí P O Z O R O VÁ N Í Exotická kráska na jeřabinách mlaská Text: Alena Říhová / Foto: David Říha Na kvíčalu můžete v naší přírodě narazit celoročně, ale teprve v zimě vám opravdu uča‑ ruje. Když se nad vámi na procházce tichou zasněženou krajinou zčista jasna přežene pestrobarevný hlučný mrak vyhládlých kvíčal, zůstanete v úžasu. No a nachomýtnete‑li se pak k těmhle fešandám, když mlsají rudé jeřabiny mezi poletujícími vločkami sněhu, to je teprve nádhera.  Pohledného drozda kvíčalu si zblízka prohlédnete nejlépe v zimě, když hoduje na červeňoučkých bobulovinách