– 16 – PAJASAN ŽLÁZNATÝ (AILANTHUS ALTISSIMA), BL2, I, MR, 1, 11, 9, US Poznávací znaky: rašící listy s nápadně červeným nádechem; borka zprvu hladká, později se světlými prasklinami; vícekmennost, mohutný kmen srostlý z výmladků; zápach po myšině. Možná záměna: zejména s domácím j. ztepilým (ten má listy vstřícné, ale pajasan střídavé; plodí V, ale pajasan VII/VIII), s nepůvodní škumpou orobincovou (má letorosty štětinaté, ale pajasan holé; listy na podzim červenají, ale pajasanu žloutnou) Charakteristika: dvoudomý opadavý listnatý strom vysoký až 25 m; s rovným kmenem, někdy srostlým z více netvárných kmenů vzniklých zmlazováním; s řídkou korunou se silnými větvemi; hladkou šedavou borkou, později se světlými podélnými prasklinami; s mohutnými listy až metr dlouhými, zpeřenými (sestávajícími z až 22 párů kopinatých lístků až 15 cm dlouhých), u báze se žlázkami; se žlutozelenými květy uspořádanými v koncových latách dlouhých až 40 cm, ♂ květy 5četné s tyčinkami a zakrnělým semeníkem, ♀ drobnější, též 5četné, se semeníkem a zakrnělými tyčinkami bez pylu; plodí podlouhlé nažky s křídlem cca 4 cm dlouhé, zprvu červené, později žlutohnědé. Cesty zavlečení: původem z východní Asie; u nás vysazován od 19. stol. hlavně do městské zeleně, ale i na lesní půdu; záhy zplaněl; dnes invazní dřevina s významným dopadem na naše i evropské ekosystémy. Rozšíření v ČR: běžný v teplých oblastech, zejména na jižní Moravě, ve Slezsku, středních Čechách a v Polabí; roste hlavně v Brně, Praze, okolí Znojma a na Pálavě; pěstuje se na téměř 13 ha lesní půdy2 https://portal.nature.cz/w/druh-35177#/ Ekologie: nenáročná teplomilná adaptabilní dřevina odolná vůči suchu, mírnému zasolení i emisím; roste hlavně v městské zeleni a v okolí lidských sídel, v zámeckých parcích a podél komunikací (silnic a železnic), pěstuje se v lesích; kvete VI–VII. Rizika: šíří se hlavně v teplejších oblastech kolem lidských sídel a na ruderálních stanovištích, odkud proniká do společenstev otevřených travin, křovin, pasek, suťových lesů, teplomilných a kyselých doubrav, a to i do velmi hodnotných biotopů, obzvlášť na jižní Moravě3; tvorbou rozsáhlých polykormonů vytěsňuje ostatní druhy na lokalitě; vylučuje toxiny inhibující klíčení a růst konkurenčních druhů (tzv. alelopatie); hostí řadu škůdců ohrožujících původní vegetaci; jeho kořenový systém může narušovat zdivo a dlažbu. Zajímavosti: krátkověká rychle rostoucí dřevina s abnormální schopností regenerace zmlazováním, šíří se zejména kořenovými výmladky; jediný strom urodí až milion nažek4; ♂ květy jsou velmi aromatické, pyl je alergen; ze žlázek u báze listů se teplem vypařují látky páchnoucí po myšině; je jedovatý; u citlivějších jedinců může vyvolat kožní reakci; ve Francii byly v 19. stol. zakládány plantáže pajasanu jako zdroj potravy pro martináče pajasanového, který měl sloužit k produkci hedvábí4. Vybrané zdroje: (Vojík, Haveldová, Chobot, Pergl & Sádlo, 2024), (Pyšek et al., 2022), 1(Stejskal, 2021), 2(Groner T. 1, cit 2025), 3(Buriánek, 2019), 4(Groner, Šíma & Pergl, 2021) ISOP, BOTANY.cz. Legenda k boxům: I – invazní statut (Pyšek & et al., 2022); BL 1, 2, 3 – Kategorie černého seznamu nepůvodních druhů v ČR (Pergl et al., 2016); US (1143/2014) – druh unijního seznamu; EICAT Score – (Environmental Impact Classificatin for Alien Taxa, Blackburn et al., 2014 in Pyšek et al., 2022): MR – zásadní dopad, MV – masivní dopad, 1 – kompetice, 3 – hybridizace, 6 – toxicita, 9 – chemické působení, 10 – fyzický vstup do ekosystému, 11 – změna struktury ekosystému, 12 – nepřímý vliv interakcí s ostatními druhy o odstranění pouhým pokácením umocňujícím vegetativní množení (Stejskal, 2021). A tak bývají pajasany mnohokmenné nebo s kmeny mohutnými8 spletenými z mnoha tenkých netvárných kmínků navzájem srostlých. Prozatím je expanze pajasanu u nás omezena klimaticky. Přesto se počet lokalit jím obsazených za poslední dvě dekády více než ztrojnásobil a dnes je jich známo přes 200 (Stejskal, 2021). Rozšiřování areálu výskytu pajasanu u nás nahrává probíhající změna klimatu. Se sílícím globálním oteplováním lze do budoucna očekávat i narůstající expanzi pajasanu. ŽIVÁ PŘÍRODA Vysvětlivky: kůlový kořenový systém – dominuje silný do hloubky prorůstající kůlový kořen; srdčitý kořenový systém – mohutný, často hluboký, silné kořeny prorůstají všemi směry (povrchově se rozrůstají daleko do stran), mnoho postranních kořenů, chybí kůlovitý kořen nebo je málo vyvinutý; koláčovitý kořenový systém – mělký, silné kořeny prorůstají jen svrchní vrstvou půdy široce do stran 8 Jeden z nejmohutnějších pajasanů s kmenem při bázi v průměru více než dvoumetrovým potkáš v Hrušovanech nad Jevišovkou (Stejskal, 2021).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=