– 28 – Přírodovědné sbírky III. Historie českého muzejnictví začíná v roce 1814 založením muzea v Opavě, v budově místního gymnázia. Rakouské úřady vnutily jeho zakladatelům název Troppauer Gymnasialmuseum (Opavské gymnazijní muzeum), přestože záměry zakladatelů byly mnohem širší a zahrnovaly zájem o celé Slezsko. Sbírky obsahovaly v počátcích zejména přírodovědné exponáty, ale nechyběly ani hmotné doklady historie a prehistorie. V současné době je Slezské zemské muzeum nejen nejstarší, ale i třetí největší muzejní institucí u nás. V historické budově naleznou zájemci o přírodu především expozici Příroda Slezska, která přibližuje geologii, paleontologii, botaniku i zoologii této oblasti. Za zmínku stojí také to, že muzeum spravuje i arboretum Nový Dvůr, ve kterém je soustředěno více než 7000 druhů rostlin. Druhým nejstarším muzeem na našem území je Moravské zemské muzeum, které bylo založeno dekretem císaře Františka I. v roce 1817 jako Františkovo muzeum a o rok tak předběhlo svým vznikem pražské Národní muzeum. Je zároveň druhou největší muzejní institucí u nás a spravuje celou řadu detašovaných pracovišť, z nichž budou zájemce o přírodu zajímat kromě sbírek umístěných v Biskupském dvoře („Fauna Moravy“, „Akvárium sladkovodních ryb“ a „Modely hub J. Rulíška“ s houbařskou poradnou) zejména expozice Pavilonu Anthropos a veřejně přístupný zoologický depozitář na zámku v Budišově. V letech 1890–1894 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku založeno dalších 49 muzeí a muzejních spolků. Většinou měly vlastivědný charakter a soustřeďovaly se na dokumentaci historie a přírody v určité oblasti. Také v regionech osídlených převážně německým obyvatelstvem vznikala nová muzea, kupř. v Chebu (1873), Českých Budějovicích (1875), Mostě (1880), Mariánských Lázních (1887) či Vrchlabí (1890). Mimořádným impulzem k založení desítek nových muzeí byla Všeobecná jubilejní výstava v roce 1891, a hlavně Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. I v dalších letech vyrůstala nová muzea jako houby po dešti, určitou dobou stagnace bylo jen období obou světových válek. Tento trend trvá vlastně až do dnešních dnů, i když některá muzea mají dost kuriózní náplň, jako třeba pražské Muzeum historických nočníků a toalet či Muzeum tvarůžků v Lošticích. Ale ani přírodomilovní návštěvníci muzeí nepřijdou zkrátka. Rozjedete-li se po České republice, můžete navštívit třeba Včelařské muzeum v Hranicích na Moravě, Muzeum Českého krasu v Berouně, České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Muzeum zlata v Novém Kníně, Rybářské muzeum ve Vodňanech, Muzeum šumavských minerálů ve Velharticích, Krkonošské muzeum správy KRNAP ve Vrchlabí, Muzeum Dr. A. Hrdličky v Humpolci či Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí ve Valticích. Výčet je pochopitelně značně neúplný a vůbec se nezmiňujeme o oblastních a městských muzeích, která jsou téměř v každém větším městě, a i když jsou obvykle zaměřena spíše na historii a archeologii, nějaký ten koutek s ukázkami místních přírodnin se najde skoro všude. V posledních letech je nutné k přírodovědným muzeím připočítat také geologické expozice nazývané někdy nesprávně geoparky. Jsou to vlastně petrografická muzea pod širým nebem, která představují ukázky hornin ŽIVÁ PŘÍRODA Text: Hana a Vladimír Motyčkovi Foto: Hana a Vladimír Motyčkovi, Kamila Motyčková Šírová
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=