– 29 – Pavilon Anthropos Moravského zemského muzea měl svého předchůdce již v roce 1928. Na výstavě soudobé československé kultury na Brněnském výstavišti shromáždil prof. Karel Absolon v samostatném pavilonu „Člověk a jeho rod“ množství exponátů z nejranějších dějin člověka. Expozice, která tehdy vzbudila mimořádnou pozornost, bohužel za II. světové války zanikla. Na její tradici navázal v poválečném období ředitel Moravského zemského muzea antropolog Jan Jelínek, který prosadil nedaleko Výstaviště stavbu nového pavilonu. Ten byl dokončen v roce 1962, v letech 2003–2006 byl rekonstruován a rozšířen. Návštěvníky v úvodní expozici uvítá model mamuta s mládětem v životní velkosti (a), avšak mnohem zajímavější exponáty naleznou zájemci ve vitrínách na výstavních ochozech. Všechny se svým způsobem dotýkají vývoje lidského rodu, ať již jsou to artefakty pravěké industrie, umělecká díla pravěkých lovců – zajímavý je soubor odlitků ženských postav, mezi kterými nechybí samozřejmě ani Věstonická Venuše – či kosterní pozůstatky našich předků. Mezi nimi vyniká zejména odlitek tzv. Šipecké čelisti (b), nalezené v roce 1880 v jeskyni Šipka ve Štramberku archeologem Karlem Jaroslavem Maškem. Jednalo se o zlomek spodní čelisti neandrtálského dítěte starého asi 8–10 let, který vykazoval již pokročilé sapientní znaky. Nález byl unikátní tím, že šlo o jediný přímý doklad přítomnosti neandrtálců na našem území a svého času vzbudil mezi odborníky i veřejností nemalý ohlas. Originál se bohužel neuchoval, byl zničen při požáru zámku v Mikulově, kde byly některé sbírky Moravského zemského muzea uloženy před blížící se frontou. Podle dochovaných protokolů byl oheň v dubnu 1945 zřejmě založen prchajícími Němci. Jiným, snad ještě zajímavějším exponátem je travertinový výlitek mozkovny neandrtálce (c), který v roce 1926 nalezl v gánovském lomu na Slovensku cikánský střelmistr Koloman Koki. Od něj jej zakoupil archeolog Jaroslav Petrbok, který však zpočátku nerozpoznal, o jakou vzácnost se jedná. Teprve po podrobnější prohlídce připadl na myšlenku, že by to mohl být výlitek mozkovny neandrtálce, což se v odborných kruzích setkalo se značným odporem. Pozdější výzkumy však jeho domněnku potvrdily a z gánovského výlitku se stal světový unikát. Obsah endokrania činí 1320 cm3 a podle posledních výzkumů je jeho stáří asi 105 000 let. Vystavován zde pochopitelně není originál, ten je uložen v Národním muzeu od roku 1957, kdy jej této instituci Jaroslav Petrbok věnoval. V pavilonu Anthropos byl ke spatření poměrně krátkou dobu v roce 2016 na výstavě „Vítejte u neandrtálců“ za přísných bezpečnostních opatření. Není ani divu, neboť byl pro tuto akci pojištěn na 30 milionů korun. ŽIVÁ PŘÍRODA a b c
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=