– 33 – ŽIVÁ PŘÍRODA Geologický park Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi vznikl v roce 2010. Expozice představuje horniny a na doprovodných tabulích i stavbu a geologický vývoj Českého masivu (a). Je zde vystaveno 32 vzorků vyvřelých, přeměněných i usazených hornin a na většině z nich jsou vyleštěny plošky o rozměrech přibližně 20 × 20 cm, což zvýrazňuje jejich stavbu. Vzorky navíc ve své struktuře ukrývají i určitý geologický proces, ať již je to sedimentace, metamorfóza či vrásnění, a dávají tak nahlédnout do bohaté, bezmála 600 milionů let trvající historie geologického vývoje hornin České republiky. Návštěvníci tu mají možnost zhlédnout kupříkladu horniny vznikající při podsouvání litosférických desek (granulit), usazování v mořích či jezerech (pískovce a opuky) či doklady dávné sopečné aktivity (bazalty). Naleznou zde i krásnou ukázku tzv. ortocerového vápence z Kosova u Berouna, pojmenovaného podle převládajících fosilií hlavonožců rodu Orthoceras (b). Tyto vápence se ukládaly na úpatí podmořských vulkánů v mělkých tropických mořích jižní polokoule, kde se přibližně před 420 miliony let nacházelo území naší republiky. Jiným zajímavým exponátem je ortorula z Nové Vsi v Krušných horách (c). Světlé pásky jsou tvořeny rekrystalovanými agregáty křemene, draselného živce a plagioklasu, tmavé pak převážně biotitem. Na hornině je zřejmé detailní zvrásnění, dobře patrné zejména na vyleštěné plošce, ke kterému došlo při metamorfóze během variského vrásnění. Geologická expozice je přístupná během otevírací doby Botanické zahrady Univerzity Karlovy. Muzeum regionu Valašsko vzniklo v roce 1964 sloučením několika institucí, z nichž kořeny Muzea ve Valašském Meziříčí sahají až do roku 1884. V současné době muzeum spravuje objekty Zámku Vsetín, Hvězdárny Vsetín, Zámku ve Valašském Meziříčí, kostela Svaté Trojice ve Valašském Meziříčí a Zámku Lešná u Valašského Meziříčí. Specializované přírodovědné expozice v muzejních budovách sice nenajdete – snad jen Příroda hrou by se za takovou dala považovat – ale zajímavé exponáty je možné spatřit na krátkodobých výstavách. O tom, že má muzeum z čeho vybírat, svědčí náplň depozitářů jednotlivých podsbírek – kupříkladu podsbírka entomologická zaměřená hlavně na oblast Vsetínska obsahuje jen motýlů na 30 000 kusů – nechybí mezi nimi pochopitelně ani jasoň červenooký (Parnassius apollo strambergensis), poddruh vyhubený ve 30. letech 20. století (a). Také sbírka brouků je značně rozsáhlá a zčásti je uložená v původních historických krabicích (b). Početné jsou i kolekce dvoukřídlého hmyzu, ostatní řády jsou zastoupeny méně a zčásti jsou uloženy jako tekutinové preparáty v hromadných sběrech. Zoologické podsbírky jsou rozděleny na dvě části – obratlovce a bezobratlé. Obratlovců je tu shromážděno více než 40 000, z velké části drobných savců v podobě balků či lebek. Z velkých savců jsou zajímavé dermoplastické preparáty medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx) a kočky divoké (Felis silvestris) z regionu Valašska. Kolekce ptáků obsahuje nejen dermoplastické preparáty, ale i hnízda, vejce a kosterní materiál. Zajímavý je třeba dokladový exemplář skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) z přelomu 19. a 20. století z Podbeskydí (c). Početné jsou i podsbírky evertebratologické, mykologické, botanické, mineralogické, geologické či paleontologické. a b c
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=