– 34 – Hornické muzeum Příbram láká návštěvníky především důlní technikou a skanzenem provozních budov s původním vybavením. Po prohlídce strojoven s historickými parními stroji, procházce štolami a jízdě důlním vláčkem má tak málokterý návštěvník chuť a sílu navštívit ještě bývalou úřednickou budovu Ševčínské šachty, která ukrývá mineralogickou expozici příbramských dolů. Část exponátů byla veřejnosti přístupná již od roku 1852 jako součást podnikového muzea zdejšího horního závodu. V roce 1957 se sbírky přestěhovaly do nových prostor (a), které sdílejí i se sbírkou paleontologickou, věnovanou především nálezům z příbramsko-jinecké pánve (b). Zájemci o paleontologii tu naleznou kromě trilobitů, ostnokožců či ramenonožců i pamětní tabulku připomínající, že v roce 1879 sfáral do dolu Vojtěch při příležitosti svých 80. narozenin Joachim Barrande. Mineralogická a petrografická sbírka obsahuje několik tisíc položek – nejcennější je hlavně kolekce minerálů stříbra z březohorského revíru, největší dokumentační hodnotu sbírky však představuje zachování mnohdy zcela přesných lokalizací odebraných vzorků. Laiky zde možná překvapí, kolika různých podob může nabývat jeden a ten samý nerost. Hezkou ukázkou je třeba galenit neboli leštěnec olověný, chemicky sulfid (sirník) olovnatý (PbS), známý také pod starším názvem blejno olověné. Nejčastěji krystalizuje v krychlové soustavě, kdy krychle mají často zaoblené rohy nebo bývají spojeny s osmistěny, jak je vidět na vzorku z dolu Anna (c). Vzácněji se vyskytují ve tvaru nepravidelného dvanáctistěnu, který může být vrostlý do jiného nerostu např. křemene, jako vzorek z dolu Vojtěch (d), nebo může tvořit tzv. monstrosity, kdy jsou krystaly tabulkovitě až lístkovitě zploštělé (e). Daleko více však návštěvníky zaujmou vzorky zlata a stříbra nebo nerosty barevně nápadné, jako je třeba pyromorfit, což je fosforečnan olova s chlorem (f). ŽIVÁ PŘÍRODA a b d c
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=