– 56 – Karbon není jen uhlí NEŽIVÁ PŘÍRODA Slovo karbon je geologický termín, používaný pro předposlední období prvohor, spojované zejména se vznikem hlavních ložisek černého uhlí (carbo je latinský výraz pro uhlí). Před více než třemi sty miliony let se během teplého a vlhkého podnebí uhlí tvořilo ze stromovitých kapraďorostů a předchůdců současných nahosemenných dřevin. Na území naší vlasti se černé uhlí získávalo z hlubin Země v několika pánvích, ale jeho těžba byla postupně tlumena a nyní jsou v provozu už jen doly u Stonavy na jihovýchodním okraji Ostravsko-karvinském revíru. Zvrásněné vrstvy karbonských usazenin v někdejším lomu ve Staré Vsi u Bílovce Text a foto: Jan Vítek V karbonských pánvích a jezerních lagunách se však netvořilo jen uhlí, ale ukládaly se v nich také vrstvy zcela odlišných hornin – zejména arkóz (což jsou pískovce s vyšším obsahem živcových zrn) a slepenců. Tyto usazeniny nyní mnohde vystupují na povrch v působivých skalních výchozech, modelovaných přírodními procesy (erozí, zvětráváním a dalšími) do rozmanitých tvarů. Nezřídka tak připomínají scenérie známých pískovcových skalních měst v severních a východních Čechách a není proto divu, že ty nejzajímavější jsou součástí chráněných území nebo byly vyhlášeny za přírodní památky. Děravé skály i poněkud bachratá jehla Ke snadno dostupným ukázkám působivé skalní partie v karbonských arkózách a slepencích patří přírodní památka Čertova kazatelna na severozápadním okraji Plzně. Nad silnicí od Radčic provází levý břeh Mže
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=