Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 3-2025

– 57 – Přírodní památka Čertova kazatelna u Plzně s bizarními tvary v karbonských arkózách skalní stěna, která se postupně zvyšuje až na dvacet metrů. Nejvýraznější je na členitém východním okraji, kde spolu s tzv. Zámečkem (postaveným v 19. století majiteli křimického panství) vytváří malebnou scenérii. V profilu skalní stěny se střídají různě odolné vrstvy horniny. Ty, které jsou zpevněné železitým tmelem, byly příčinou vzniku odolnějších „pokliček“ na vrcholcích některých skalních pilířů, ale pod Zámečkem zaujmou především různé „děravé útvary“ – dutiny a výklenky, místy propojené skalními okny nebo přecházející do malých jeskyní. Vznikly postupným vyvětráváním méně odolných vrstev. Podobné povrchové tvary výběrového zvětrávání usazených hornin najdeme i jinde v severozápadním okolí Plzně, např. na chráněné Malesické skále poblíž hradiště Kyjova v údolí Chotíkovského potoka. Členitostí plzeňskou Čertovu kazatelnu částečně připomínají i působivé skalní útvary nad Dvořákovou stezkou, provázející levý břeh Vltavy a železniční trať mezi Kralupy a Nelahozevsí. Červeně značená cesta dostala pojmenování podle slavného nelahozeveského rodáka, hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), který se tudy v mládí rád procházel. Největší zajímavostí zdejších skalních srázů je soustava oválných i jinak tvarovaných dutin, výklenků, oken a voštinových jamek, oddělených pevnějšími polohami horniny. V obdobných usazeninách – šedobílých arkózách – vznikla též osamělá, asi 8 m vysoká

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=