– 65 – Lom na Maršovickém vrchu Asymetrický vrch Šedina na západním a jižním úbočí hory tři nad sebou seřazené, vodorovné galerie efektních skal s četnými zajímavými tvary zvětrávání a odnosu. V okolí hlavního znělcového tělesa se vyskytují i mladší magmatické proniky čedičového složení a v jejich blízkosti lze pozorovat intenzivní proželeznění okolních pískovců. Masiv Vlhoště pokrývá souvislý les, který lze rozdělit na dva typy. Na znělcovém podloží převažují květnaté bučiny s velmi zachovalou a v podstatě přirozenou druhovou skladbou. Dostatek starých doupných stromů je důvodem výskytu mnoha vzácných ptačích druhů (např. holub doupňák, sýc rousný). Naopak pro podloží pískovcových skal jsou typické borové lesy s velmi hojnými populacemi pavouků. K Vlhošti se vztahují staré lidové pověsti o scházení vlkodlaků, kteří v okolí rdousili lidi a trhali stáda dobytka. Odtud snad pochází i název hory, který je v podobě Wlhossti doložený již k roku 1406. V okolí vrcholu Vlhoště, jenž je zarostlý a bez turistického značení, lze pozorovat řadu přitesaných pískovcových kamenů nejasného původu. Mizející Maršovický vrch Další významnou dominantu krajiny západně od Máchova jezera tvoří protáhlý hřbet Maršovického vrchu, donedávna vysoký plných 515 m. Bohužel rozsáhlá těžba kamene způsobuje, že dominantou se postupně stává spíše lom než samotný snižující se kopec. Do sedla pod Maršovickým vrchem přijdete po cca 5 km od nádraží Staré Splavy, přičemž vybrat si můžete trasu červenou nebo zelenou. Pak už zbývá vydat se lesem vzhůru směrem na západ k hraně velkého lomu. Z ní se otevírá výborný rozhled na České středohoří, Lužické hory a okolí Máchova jezera. Lom je zdrojem stavebního kamene, a zároveň významnou přírodovědnou lokalitou, neboť v něm byly objeveny hojné zlomy a pukliny umožňující datovat geologickou minulost Českého masivu v období mladších třetihor Hlavně z těchto důvodů vyvíjel roku 1994 Okresní úřad Česká NA VÝLETĚ
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=