– 66 – Čedičová žíla na vrcholu Šediny Lípa snahu vyhlásit Maršovický vrch za chráněné území. Zatím k tomu však nedošlo a zřejmě už ani nedojde. Dlužno dodat, že unikátní jevy křehké tektoniky odkryla právě průmyslová těžba kamene, která zároveň požírá celý kopec. Dvěma značkami mimo Šedinu Pouhé 2 km jihovýchodně od Maršovického vrchu ční nad lesy vulkanický suk Šedina (473 m) s charakteristickým nepravidelným tvarem. Lákavě tento vrch nevypadá jenom v krajině, ale také při pohledu na mapu, která slibuje daleký rozhled hned ze dvou míst. Kuriozitou je, že značené trasy (žlutá a zelená) v masívu Šediny míjí nejenom vrchol, ale i sebe navzájem. Šedina vznikla na severojižní čedičové žíle, jež vytváří vrcholový hřbítek s malou skalkou na nejvyšší kótě. Její okolí obklopují pískovce, které vystupují na úbočích vrchu. Zvětráváním těchto pískovců se ve střední a spodní části příkrých svahů vytvořila malá skalní města s terasami, škrapy, výklenky a kaňony. Odlišnost podloží se výrazně projevuje na vegetaci – zatímco na čedičích roste bučina, na pískovcích to jsou převážně smrky a borovice s hustým podrostem borůvky. Obě značené trasy zpřístupňují hezká vyhlídková místa na pískovcových skalních terasách. Z té žlutě značené spatříte 2 km vzdálený a jako ženské ňadro zaoblený Berkovský vrch (450 m), jehož nejvyšší hrot tvoří zřícenina hradu Starý Berštejn. Stačí 45 minut popojít a jste tam! Sopouchy dvou vulkánů Čedičový Berkovský vrch je považován ze erozní torzo sopouchu, který prorazil souvrstvím křídových pískovců. Přívodní dráhu dnes již erodované sopky naznačuje vrcholová skála. Její nynější podoba byla však značně ovlivněna antropogenními úpravami v souvislosti s lámáním kamene a stavbou hradu. Převážnou část hmoty Berkovského vrchu však tvoří pískovce. Berkovský vrch nese jméno šlechtického rodu Berků z Dubé, s nimiž NA VÝLETĚ
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=