Naše příroda, ročník 2015, číslo 3

Na stopě posledního vlka Vysočiny

Text: Jaroslav Monte Kvasnica / Foto: Zdeňka Prokešová

Pouť do Zubří země

Wade Dawis napsal: „Toužil jsem po místě, kde by sny nekončily úsvitem.“ Já jsem taková místa objevil na Vysočině… Blankytné nebe, klenoucí se nad Českomoravskou vrchovinou, vyzývá k dalekým toulkám. Na štítku pod dřevěnou bustou zubra čteme: „Na památku všem zubrům žijících na těchto místech na zubří pasece, na které Martin Jíra v dubnu roku 1270 založil vesnici Zubří.“ Zubry dnes v Zubří rozhodně nenajdeme, – tichou ves střeží u čp. 29 impozantní chráněný strom jírovec maďal – kaštan koňský (Aesculus hippocastanum), a nedaleko ní Zuberský rybník, vroubený rozkvetlými kopretinami a lupinou – vlčím bobem. A široko daleko nádherné okolí s drsnou vysočinskou krásou a pradávnou pamětí…

Pomník posledního vlka uctila i naše „vlčanda“ Taiga