– 44 –
jež tvoří drobní vodní živočichové.
Poté může začít trávení pomocí trá-
vicích enzymů. Pasti nejsou větší jak
8 mm a celá rostlina má délku maxi-
málně 30 cm.
Rosnatky
Na našem území rostou tři dru-
hy rosnatek. Již zmíněná
rosnatka
okrouhlolistá
(
Drosera rotundifo-
lia
) má listy opravdu okrouhlé a ne-
lze si ji splést. To další dva druhy už si
laik splést může.
Rosnatka prostřed-
ní
(
Drosera intermedia
) a
rosnatka
anglická
(
Drosera anglica
) mají obě
listy užší a vzpřímenější. Rosnatka
prostřední je však vzrůstově men-
ší, má tendenci k tvorbě kmínku
a vytváří výrazně větší semeníky než
má rosnatka anglická. Aby to však ne-
bylo příliš jednoduché, na některých
místech se kříží rosnatka anglická
s okrouhlolistou a vzniká sterilní kří-
ženec zvaný
rosnatka obvejčitá
(
Dro-
sera × obovata
). Vzhledově je podobný
rosnatce anglické, ale má širší a nižší
listy. Nejprůkaznějším znakem jsou
ale prázdné semeníky a výhradně ve-
getativní rozmnožování.
Všechny naše rosnatky potře-
bují otevřená prosluněná rašeliniš-
tě. Rosnatka okrouhlolistá je o tro-
chu tolerantnější a často ji můžeme
nalézt i v zatopených pískovnách a ji-
ných biotopech. Kořist, nejčastěji lé-
tající hmyz, chytají na tentakule (spe-
ciální žláznaté chloupky) na čepelích
Opravdovým klenotem
je rosnatka prostřední
(Drosera intermedia).
Zajímavostí je, že existuje
i její tropická, na zimu
nezatahující forma a její
přírodní hybrid s rosnatkou
okrouhlolistou. V české
přírodě takový kříženec nikdy
popsán nebyl, přestože oba
druhy rostou pospolu.
Ž i vá p ř í r o d a
