Dub červený má borku jenom mělce rozpukanou a listy s nápadně špičatými laloky se mu s kažným podzimem zbarví do odstínů červené. Foto Václav Motyčka Stromový krasavec dokáže přežívat i v nepříznivých podmínkách, a tudíž je vhodný nejen k rekultivacím, ale i k zakládání doubrav odolnějších vůči probíhající klimatické změně. Zdobí městskou zeleň (zde pražskou Stromovku), ale v přirozených acidofilních doubravách postupně vytlačuje původní dub zimní. Foto David Říha COS MOŽNÁ O INVAZNÍCH DŘEVINÁCH NEVĚDĚL K nejrozšířenějším u nás patří trnovník akát, dub červený, pámelník bílý a topol kanadský. Vysoký dopad na naše ekosystémy mají zejména t. akát, p. žláznatý, d. červený, t. kanadský, borovice vejmutovka, kustovnice cizí a střemcha pozdní. Pronikají i do oblastí v zájmu ochrany přírody a ohrožují památky zahradního umění. Nejagresivnější z nich se šíří hlavně vegetativně pařezovými a kořenovými výmladky (p. žláznatý rychlostí až 3 m a t. akát dokonce až 7 m za sezónu) a navíc jsou rychle rostoucí (p. žláznatý dokáže povyrůst až o 2 m a t. akát dokonce až o 4 m ročně). A tak pokusy o jejich likvidaci pouhým pokácením bývají marné a jen podporují jejich další šíření zmlazováním. Některé produkují i velké množství semen. Jediný strom p. žláznatého urodí až na milion nažek. T. akát dokáže regenerovat ze semenné banky pod porostem, a tak jeho likvidace holosečí je značným rizikem dalšího šíření klíčícími semenáčky. Jako pionýři dokáží kolonizovat i narušená a zdevastovaná stanoviště. Bývají jedovaté pro rostliny (alelopatickým působením např. p. žláznatý) i živočichy (otravy býložravců způsobuje např. t. akát, kožní reakce člověku např. p. žláznatý). Nicméně někteří živočichové je pomáhají rozšiřovat (zoochorií se šíří např. s. pozdní). U teplomilných druhů prozatím u nás v expanzi omezených podnebím (např. p. žláznatého) lze vlivem globálního oteplování očekávat rozšiřování areálu výskytu. T. akát patří k desítce neofytů s nejširší škálou invadovaných biotopů, ke stovce nejinvazivnějších ND Evropy a zároveň mezi 40 nejinvazivnějších krytosemenných dřevin světa. Vybrané zdroje: (Pyšek & et al, 2022), (Berchová-Bímová & kol., 2019), (Kuneš, Baláš, Gallo, Šulitka, & Suraweera, 2019), (Groner, Šíma, & Pergl, 2021).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=