– 30 – většinou z blízkého okolí. Jednotlivé exponáty váží obvykle několik tun a mají tu výhodu, že si je návštěvníci mohou doslova osahat. Tak se s horninami seznámí daleko lépe, než když si malý kousek horniny prohlížejí za sklem vitríny. Geoparky jsou poměrně rozsáhlá území, která poskytují obraz o geologickém vývoji Země a ukazují vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj oblasti. Vznikají v regionech, jejichž geologická stavba umožňuje zajímavou interpretaci geologických procesů. V současné době je na území ČR jedenáct geoparků – Barrandien, Broumovsko, Český ráj (geopark UNESCO), Egeria, Kraj blanických rytířů, Kraj břidlice, Královská Šumava, Podbeskydí, Ralsko, Vysočina a Železné hory. Ve většině z nich jsou i geologické expozice (v některých dokonce několik) shora uvedeného typu. Závěrem lze jen doporučit, aby se případní zájemci o přírodovědné sbírky vydali po vlasti české osobně a neváhali zavítat i do míst, o kterých jsme se v našich článcích ani nezmínili. Určitě naleznete mnoho zajímavých exponátů, dokonce i tam, kde byste to nejméně čekali. Nás třeba před lety překvapila spodní čelist velryby grónské (Balaena mysticetus) v tehdejším Okresním muzeu v České Lípě. A kdo ví, na jaké zajímavosti narazíte vy. Geologická expozice Rokyta u Srní (a) vznikla v roce 1999 ve spolupráci s Českým geologickým ústavem v Praze. Na volné ploše jsou zde shromážděny vzorky hornin z území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Součástí expozice je otevřený pavilonek s informacemi o geologické minulosti Země, proměnách hornin, geomorfologii Šumavy, Šumavě v dobách ledových, minerálech a horninách Šumavy, zvětrávání hornin, šumavských půdách či výskytu a těžbě zlata na Šumavě. U bloků jednotlivých hornin jsou popisy, u některých jsou i vyleštěné plošky, které ukazují, jak kámen vyhlíží po opracování a umožňují lépe si prohlédnout strukturu horniny. Na tři desítky kamenů tvoří celkem reprezentativní soubor šumavských hornin, i když pochopitelně neukazuje jejich různorodost v plné šíři. Při bližší prohlídce jistě zaujmou takové zajímavosti, jako je perlová biotitická rula od Borových Lad (b), která se vyznačuje velkými okrouhlými vyrostlicemi (porfyroblasty) živců, nebo eklogit (c) z okolí Svojše, který zvláště na vyleštěné plošce upoutá pozornost načervenalými zrny granátů. Eklogit vzniká metamorfózou čedičových hornin ve velkých hloubkách, za vysokých tlaků a teplot. Na povrchu se výstupy eklogitu vyskytují poměrně vzácně. ŽIVÁ PŘÍRODA a b c
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=