– 46 –
M
eta temnostní je rozšíře-
na téměř v celé palearktic-
ké oblasti, obyčejně v nad-
mořské výšce 200–1300 m. Tento
veliký druh pavouka, který byl ještě
donedávna řazený mezi křižáky, žije
sice v jeskyních, štolách nebo tma-
vých prostorných sklepech a dokonce
i ve studnách, nikdy ale ne příliš hlu-
boko. Na rozdíl od některých drobněj-
ších druhů pavouků, žijících hlouběji
v podzemí, má meta temnostní ještě
dobře vyvinuté oči, nepatří tedy mezi
typické jeskynní živočichy (troglo-
bionty). Nápadně se zalesknou, když
si na pavouka posvítíme baterkou. Po
bližší prohlídce pak zjistíme, že jsou
umístěny ve dvou řadách po čtyřech.
S oběma zmiňovanými metami se se-
tkáváme v těch podzemních prosto-
rách, kde je dostatečná vlhkost a kon-
stantní teplota neklesá pod 7
o
C.
Meta temnostní si buduje řídké
sítě o průměru 20–30 cm, do kterých
Pavouk
z temného podzemí
text a foto: jozef májsky
U několika skupin bezobratlých nacházíme druhy, které se během mnoha milionů let při-
způsobily životu v podzemí. Pavouky žijící v našich jeskyních reprezentují například dva
nápadní zástupci čeledi čelistnatkovití (Tetragnathidae), kteří se ocitli někde na půlcestě
do tajemného podzemního světa. Je to jednak meta jeskynní (Metellina merianae), o jejímž
vztahu k podzemí napovídá již druhové jméno, a pak její větší sestřenka, meta temnostní
(Meta menardi), kterou bych chtěl představit trochu blíže.
Samička mety temnostní
netradičně sedí
ve své řídké síti
Ž I Vá P ř í r o d a
