– 62 –
Devínska Kobyla
Text a foto: Jan Miklín
Masiv Devínske Kobyly je nejjižnějším bodem Malých Karpat na slovenském území, i když
geologicky k nim patří i Hundsheimer Berge na druhé straně Dunaje. Od českých hranic je
vzdálený hodinku cesty, a tak je ideálním cílem na výlet – třeba i ve spojení s Bratislavou,
která leží na jeho úpatí. Celý vrch je součástí CHKO Malé Karpaty, na jeho jihozápadních
svazích se nachází několik menších rezervací.
P
řechod Devínske Kobyly začne-
me v Devínske Nové Vsi výstu-
pem k vrchu Sandberg, který
je světově proslulou geologickou lo-
kalitou, zejména díky výskytu mno-
ha neogenních zkamenělin. Pískovce,
jílovce a písčité vápence, které zde od-
haluje několik odkryvů i lomů, se zde
usazovaly v období badenu, tedy asi
před 16–14 miliony lety, kdy se zde
rozprostíralo mělké moře. V jejich
vrstvách se našla spousta pozůstat-
ků nejrůznějších živočichů – ať už
slávkovitých mlžů rodu
Lithodomus
,
kteří vyvrtávali do stěn útesů jamky,
nebo dírkovců a ježovek. O mořském
prostředí svědčí i zbytky větších živo-
čichů – žraločích zubů, kostí ryb i ob-
ratlů velryby. Toto třetihorní moře
ale nebylo prvním, které se na území
dnešní Devínske Kobyly rozprostíra-
lo. První mořská transgrese proběhla
už v druhohorách, kdy sedimentovaly
vrstvy křemenců, vápenců či dolomi-
tů, a i ty skrývají pozůstatky tehdej-
šího života, například amonity. Zka-
meněliny dávno mrtvých živočichů
ale nejsou jediným, co Písečný vrch
Travnaté stráně pomalu
zarůstají křovinami.
N a v ý l e t ě
