– 59 –
způsobuje zarůstání a znehodnoco-
vání stepních ekosystémů křovina-
mi. Původní dubohabřiny se zachova-
ly na severozápadním úbočí.
Z několika upravených vyhlídek
na červeně značené stezce se otevíra-
jí překrásné pohledy na Krušné hory
a Podkrušnohoří. Na severozápad-
ním ostrohu se tyčí kamenná plastika
od kadaňského malíře a sochaře Her-
berta Kiszy, vzdávající hold pravěkým
obyvatelům tohoto místa a jejich po-
hanským božstvům. Podle některých
badatelů se tu snad nacházel i bájný
Wogastisburg (Wogast = Uhost), kde
roku 631 Slované pod Sámovým ve-
dením slavně zvítězili nad franský-
mi vojsky krále Dagoberta I.
Drobné vulkánky
na okraji hor
Vydáte-li se z Úhoště po červené
značce směrem ke Klášterci nad Ohří,
narazíte cestou na další památky po-
zoruhodné sopečné historie Doupov-
ských hor. V závěrečných fázích vý-
voje vulkanického komplexu před
zhruba 20 miliony let vznikaly zvláště
na jeho okrajích malé monogenetic-
ké vulkány strombolského typu, pro-
dukující i krátké lávové proudy. Patří
k nim například zbytek malého so-
pečného kužele nad vesnicí Lestkov,
na němž stojí zřícenina hradu Eger-
berk. Převážnou část hradního vrchu
budují načervenalé čedičové strusky
navršené během strombolské erupce,
vrcholovou část tvoří čedičová skála –
pravděpodobně výplň přívodní dráhy.
Obdobný původ má i sousední
vrch Mravenčák, který červená znač-
ka bohužel míjí. Zde je největší zají-
mavostí skalní odkryv s průřezem če-
dičového lávového proudu na 3–6 m
vysokém skalním odkryvu na jiho-
západním úbočí hory, kousek pod vr-
cholovou kótou.
Ve skalních odkryvech na Mraven-
čáku lze při pozorném sledování ob-
jevit i válcové dutiny po vyhořelých,
resp. vyhnilých kmenech stromů,
které žhavotekutá láva během výle-
vu strhla a pohltila. Tento neobvyklý
přírodní fenomén se u nás vyskytu-
je pouze v oblasti Doupovských hor.
Druhá, mnohem instruktivnější loka-
lita Pustý zámek (928 m) se bohužel
Znělcový lakolit
Andělská hora
N a v ý l e t ě
Doupovské hory
