– 82 –
po generace využívají tytéž skrý-
še. V úkrytech tráví netopýři přes
50 % svého života. Bohužel v posled-
ní době dochází v naší přírodě k dra-
matickému úbytku různých štěrbin,
doupných stromů či obyčejných otvo-
rů ve zdech. Velkou hrozbou se sta-
lo např. zateplování domů. Přitom
všichni netopýři (stejně jako rorýsi)
patří vzhledem ke svému ohrožení
mezi zvláště chráněné druhy živoči-
chů. Podle zákona o ochraně přírody
a krajiny i podle stavebního zákona je
vlastník stavby povinen zajistit bez-
pečí zvířat i jejich hnízdišť a úkrytů.
Naštěstí se dá zdánlivý rozpor mezi
rekonstrukcí domu a ponecháním
útočišť elegantně vyřešit netopýřími
(a rorýsími) budkami.
Handicapovaní netopýři
Z
vídavá černá, inteligentní očka
se s neutuchajícím zájmem roz-
hlížela z rezavého kožíšku. Napo-
sledy jsem si pohladila hedvábnou
srst a samička netopýra rezavého
(Nyctalus noctula)
Anežka putovala
z pařezu do přepravního boxu.
Na řadu přišel sameček netopýra
pestrého
(Vespertilio murinus)
Pája,
kterého jsme posadili na pískovco-
vý kámen. Tělíčko v černém kožíšku
s frajerskými světle zakončenými pe-
síky se začalo intenzivně chvět. Ne-
byla to ovšem tréma z pózování před
objektivem, ale obyčejný netopýří
„rozehřívací rituál“. Svalovými vib-
racemi se netopýři dostávají na pro-
vozní teplotu a teprve poté mohou
vzlétnout. Ačkoli i těmto zástupcům
netopýří říše rituál zůstal, někteří
z nich si na létání ještě chvíli počka-
jí, ti se závažnějšími zraněními ne-
vzlétnou nikdy a zůstanou doživotně
v obětavé péči členů ZO ČSOP Nycta-
lus a České společnosti pro ochranu
netopýrů (ČESON). Na druhou stra-
nu právě tito handicapovaní netopý-
ři mohou během přednášek široké
veřejnosti přiblížit své divoce žijící
kolegy a významně jim tak pomoci
v upevnění lidsko-netopýřích přá-
telských vztahů.
Jako poslední se uvelebila (spíše
byla uvelebena) na kusu břidlice sa-
mička netopýra hvízdavého
(Pipis-
trellus pipistrellus)
Pipulka
.
Ačkoli to
byla již dospělá mladá dáma, pohodl-
ně by se vešla do krabičky od kance-
lářských sponek. Netopýr hvízdavý
je totiž jeden z nejmenších evrop-
ských netopýrů. Hlava i s tělem měří
pouhých 3,3–5,2 cm.
Když jsme netopýří „modeling“
ukončili, dostali chlupatí protago-
nisté odměnu v podobě moučných
červů. Pro mnohé lidi nevábně vyhlí-
žející, svíjející se odměna byla neto-
pýry bez výjimky přijata s nadšením.
Pokud tuto červí lahůdku zpodobní-
me do lidských měřítek, odpovídá je-
den červ štangli salámu, kterou by-
chommuseli sníst bez pomocí rukou.
Sameček netopýra pestrého
se při fotografování rozehříval
svalovými vibracemi.
Foto Denisa Mikešová
Doupné stromy
jsou důležitým úkrytem
pro netopýry.
Foto Lubomír Hlásek
c h r á n í m e p Ř Í r o d u
