vzduch je čistý, hlasitým „čik, čik“ při-
volá ostatní. Vrabci z velké hromady
zrní vybírají obilniny a olejniny a vždy
se prozradí hlasitým a intenzivním
bubnováním o parapet.
Hrdlička
často přilétá v páru a ob-
čas přihlížíme i jejím námluvám. Spo-
řádá jakákoliv semena a kulturou
stolování se nezabývá. Hltá nejen se-
mena, ale i zbylé slupky a mizí to v ní
jako ve výkonném vysavači. Nezříd-
ka po ní zůstává jen hromádka tru-
su. Ráda vysedává na pouliční lampě
a pozoruje dění kolem. Z okenního
parapetu pak okukuje i situaci u nás
doma. Na krmítku se těší respektu
ostatních.
Hostující ptačí herci
Od listopadu se často objevuje kos
černý, zvonek zelený a vrabec polní.
Tu a tam se zastaví i brhlík lesní, sý-
korka babka a dlask tlustozobý. Když
přituhne, zatoulají se k nám i vzác-
nější hosté, jako např. stehlík obecný,
mlynařík dlouhoocasý, sýkora uhelní-
ček a pěnkava obecná. Výjimečně při-
letí i sám pan strakapoud. S počtem
sněhových vloček přibývá i strávní-
ků a v chumelenici je u nás učiněný
mumraj.
Kos
je tak trochu pohromou. Zne-
nadání žuchne přímo do hromady
zrní. Než se uvelebí, vrtí se a poskaku-
je, ale pak si u nás klidně i déle posedí,
někdy dokonce i přespí. Zobe roztržitě
a očima neustále těká kolem sebe, aby
se ujistil, že nikdo další se přidat ne-
chystá. Případného odvážlivce ihned
vykáže. Dělit se o potravu a prostor
rozhodně nehodlá. Jediný dlask ho
dokáže svým mohutným zobákem
vytlačit až na okraj parapetu, takže
„kosák“ pozadu opouští jeviště. Dva
kohouti na jednom smetišti se prostě
Vrabec polní s typickou černou skvrnou na bílých tvářích.
Foto Alena Říhová
Zvonek zelený má silný kuželovitý zobák – „louskáček".
Foto Alena Říhová
Brhlík lesní s typickou siluetou a dlouhým špičatým zobákem.
Foto Jan Ševčík
