– 18 –
Slizovka práškovitá
(Fuligo septica) je někdy uváděna pod jmény slizovka tříslová nebo pěnka žlutá. Je řazena do třídy
vlastních hlenek (Myxomycetes), řádu vápenatkotvarých (Physarales), čeledi vápenatkovitých (Physaraceae). Aethalium
může mít v průměru až 20 cm a je 0,5–3 cm vysoké, široce přisedlé na blanitém hypothaliu, ze kterého se dá celkem lehce
sloupnout. Obvykle má nepravidelný tvar, je nápadně citronově žluté, žlutozelené nebo okrové. Spory jsou kulovité, 6–9 μm
velké, jemně osténkaté, tmavě hnědofialové.
Válečkovka keříčkovitá
(Ceratiomyxa fruticulosa) patří do třídy protostelid (Protosteliomycetes), řádu protostelidotva-
rých (Protosteliales), čeledi válečkovitých (Ceratiomyxaceae). Vyskytuje se celoročně, nejčastěji se s ní však setkáme v tep-
lých letních měsících po dešti na ztrouchnivělém dřevě – na pařezech, opadaných větvích jehličnanů i listnáčů nebo i na
mechu. Sporokarpy jsou velice jemné, keříčkovité, obvykle bílé nebo slabě nažloutlé barvy. Vzhledem připomínají korály
a často pokrývají plochu několika desítek čtverečných centimetrů, jednotlivé sporokarpy jsou 1–10 mm dlouhé a asi 0,5 mm
silné. Plasmodium má podobu bělavého hlenu. Spory – přesněji exospory – se tvoří na povrchu sporokarpů a jsou kulovité,
o průměru 8–11 μm, téměř bezbarvé.
Válečkovka síťovitá
(Ceratiomyxa porioides) náleží do
třídy protostelid (Protosteliomycetes), řádu protostelido-
tvarých (Protosteliales), čeledi válečkovitých (Ceratiomy-
xaceae). Někdy bývá hodnocena jako varieta porioides vá-
lečkovky keříčkovité, vytváří však povlaky s ostrohrannými
póry o průměru okolo 0,2 mm, které mají vzhled voštin.
Obvykle má bílou barvu, ale může být i nažloutlá nebo na-
zelenalá. Plasmodium se podobá zakalenému hlenu. Exo-
spory jsou kulovité, průhledné, o průměru 8–11 μm. Vysky-
tuje se na podobných místech jako válečkovka keříčkovitá.
Ž i vá p ř í r o d a
