– 16 –
Hlenky, hlenky,
co to vlastně je?
text a foto: Hana a vladimír motyčkovi
Pokud po přečtení nadpisu marně pátráte v paměti, nemusíte ještě propadat depresím nad
vlastní nevědomostí. Může vás utěšit skutečnost, že nad tou samou otázkou bádají biologo-
vé po celém světě a definitivní odpověď je pravděpodobně zatím ještě v nedohlednu.
Lesklík křehký
(Leocarpus fragilis) je zařazován do třídy vlastních hlenek (Myxomycetes), řádu vápenatkotvarých (Phy-
sarales), čeledi vápenatkovitých (Physaraceae). Vyskytuje se na organických zbytcích – větvičkách, jehličí, listí, nebo i na
živých rostlinách, především na stéblech trav či lodyžkách mechů. Vejčitá, válcovitá nebo někdy i kulovitá lesklá sporangia
jsou široká okolo 2 mm a až 5 mm vysoká a vyrůstají nejčastěji v hustých skupinách. Zpočátku jsou žlutá, později nápadně
oranžová, nakonec hnědá. K podkladu jsou připojena krátkou stopkou nebo jsou přisedlá. Plasmodium je žluté, spory kulo-
vité, o průměru 10–14 μm, jemně bradavčité, hnědé s purpurovým nádechem.
dostane-li se vám do rukou něja-
ká důkladnější mykologická příruč-
ka z minulého století – to zní, jako
by to bylo strašně dávno, ale z hledis-
ka vývoje přírodních věd je to vlastně
včera – naleznete v ní pravděpodobně
asi takovouto definici: „Hlenky obvyk-
le řadíme jako samostatný kmen říše
hub
Myxomycophyta
a studiem jejich
cca 500 druhů se zabývají mykologové.
