Naše příroda, ročník 2008, číslo 2

Fotografování detailů v přírodě může být fascinujícím zážitkem. Extrémní zvětšení malého objektu umožňuje nový, neobvyklý pohled na svět. Makrosnímky hmyzu, rostlin nebo neživých objektů jsou velmi odlišné od běžně vnímané skutečnosti. Působí dojmem jiné reality, a proto jsou tak přitažlivé.

Text a foto: Miroslav Pinďák

Šafrán bělokvětý, fialově kvetoucí forma. Foto Miroslav Pinďák

Fotografování detailů v přírodě pro mě bývá vždy fascinujícím zážitkem. Pořízené snímky jsou plné zajímavých tvarů a barev. Čím se jde s fotoaparátem blíž, tím se objevují v hledáčku fantastičtější a bizarnější obrazy. Extrémní zvětšení malého detailu umožňuje nový, neobvyklý pohled na realitu. Makrosnímky hmyzu, rostlin nebo neživých objektů jsou velmi odlišné od běžně vnímané skutečnosti. Působí dojmem jiné reality, a proto jsou tak přitažlivé.

Pořízení makrosnímku zvládne většina běžných kompaktů. Stačí nastavit snímání na režim makro (piktogram s kytičkou). Kdo není spokojen s přiblížením, může si přikoupit makropředsádku. Je to vlastně další čočka, která se připevní k objektivu. Fotografování s kompaktem je sice jednoduché, ale jsou tam jistá omezení. Například kromě nedostatečného přiblížení nemáme kontrolu nad hloubkou ostrosti a mnohdy ani nad expoziční dobou, což je u makrofotografie dost důležitá věc. Výsledné snímky pak nejsou ostré. Příčin může být sice víc, přesto nejčastější příčinou neostrosti snímků bývá dlouhý expoziční čas a přiblížení mimo možnosti fotoaparátu.

Jestliže se chceme věnovat makrofotografii více, nabízí se jediné řešení – zrcadlovka. K zrcadlovkám existuje spousta příslušenství, které posunuje možnosti snímání až za hranice běžného vnímání reality. Vytvořit technicky perfektní makrosnímek pomocí zrcadlovky dnes již není žádný velký problém. Pamatuji dobu, kdy nebyly citlivé digitální snímače a ani kvalitní makroobjektivy. Úbytek světla v optické soustavě byl trvalý problém, který omezoval možnosti fotografování zblízka.

Pro běžné snímky dnes používám makroobjektiv Canon EF 100/2,8 Macro USM umožňující snímání až 1 : 1. Objektiv v případě potřeby doplňuje kruhový makroblesk Canon MR14EX. Na těle fotoaparátu zase tak moc nezáleží, je to jen otázka naší peněženky a požadovaného rozlišení snímače. Střídám těla Canon EOS 40D, 5D a EOS 1V. Pro ještě větší přiblížení mám specializovaný objektiv Canon MP-E 65 2,8 1-5x Macro, který dokáže vyplnit zrnkem rýže celý hledáček. S tímto objektivem je kompatibilní již zmíněný makroblesk.

Při horších světelných podmínkách je nezbytný stativ. Používám GITZO GT 2540EX, se kterým se dá jít díky sklopné tyči až na zem. Pro fotografování zblízka je možné použít také mezikroužky nebo měchové zařízení. Tady ale každé větší přiblížení znamená výrazný úbytek světla, tím pádem menší možnosti při manévrování s hloubkou ostrosti a expoziční dobou.

Jestliže nepožadujeme extrémní zvětšení, nejlevnějším řešením je makropředsádka (nejlépe +4 D). Dobrým pomocníkem jsou makrosáňky, které dovolují jemný a přesný posuv fotoaparátu na stativu. Posuvem fotoaparátu při velkém přiblížení zaostřujeme. V případě, že zaostřujeme na objektivu, je lepší vypnout autofocus a zaostřovat manuálně. Výbavu pro fotografování zblízka je možné doplnit o úhlový hledáček, dálkové ovládání a celou škálu filtrů.

Makrofotografie je obor, který nelze popsat v několika řádcích, proto se v našem časopise ještě k tomuto tématu vrátíme. Na zajímavých snímcích si ukážeme, jak pracovat s hloubkou ostrosti a expozičním časem tak, abychom měli fotografování pod kontrolou. O krásné „úlovky“ pořízené fotoaparátem se pak můžete podělit ve fotografické soutěži Naše příroda.

Zdroj: Naše příroda 02/2008