Naše příroda, ročník 2014, číslo 2

Nedávno mi kolega vyprávěl příhodu, kdy na rybách – místo očekávaných ryb – ulovil želvu a naštěstí ji nezapomněl vyfotit. To mě inspirovalo k tomuto článku.

Na háček už i želvy

Text: Marek Velechovský

Želva byla kdysi dávno součástí naší přírody, jednalo se o evropskou želvu bahenní (Emys orbicularis). Člověk o ní věděl a začal ji i využívat (postní jídlo, chov atd.). To bohužel s obrovským úbytkem jejího přirozeného, někdy i umělého prostředí vedlo k jejímu vyhubení. Do naší přírody se ale dostal jiný druh, jež se tu pro nás nechtěně zabydlel – želva nádherná (Trachemys scripta elegans). Želva nádherná je terarijním zvířetem, které dobylo svět. A to doslova! Ze své domoviny v Severní až Jižní Americe byla díky zájmovému hobby chovu rozšířena na takřka všechna místa na Zemi. Navíc se v poslední době neprávem dočkala označení „zakázaná“ a její dovoz je do zemí EU přerušen. Tohle všechno stihla „jediná“ vodní želvička za několik málo let! Ve S pojených státech amerických existuje s tímto druhem želv komerční trh, který navazuje na mezinárodní obchod, a to jednak pro potřeby hobby chovů, ale také pro komerční chov na maso. V některých státech USA je však obchod s touto želvou zakázán a připojila se k nim i EU se svým zákazem dovozu poddruhu elegans. Obchodníci to však řeší „velice elegantně“ tím, že jsou do Evropy dováženy ostatní poddruhy, kterých je okolo 19.

Želvy mohou v přírodě napáchat mnoho škod na rybách, ale hlavně na dalších organismech