Naše příroda, ročník 2014, číslo 2

Jaro je v plné síle a s ním se pochopitelně objevují i jarní houby, z nichž některé mohou zpestřit náš houbový jídelníček, ale je mezi nimi i několik dalších, na které je třeba si dát pozor. V tomto díle si představíme dvě jarní lupenaté houby, které obě patří do rodu závojenka (rod Entoloma), který je charakteristický tím, že druhy tohoto rodu mají v dospělosti narůžovělé lupeny. Prvním z nich je závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum), vyhledávaná výtečná jarní houba zkušených houbařů, a dalším druhem závojenka jarní (Entoloma vernum), která naopak může způsobit závažné otravy. Pojďme si oba druhy blíže představit.



Zaměnitelné houby

Text a foto: Michal Mikšík


Klobouk je široký 4–10(12) cm, zpočátku je kuželovitý, později vyklenutý, široce zvoncovitý až ploše rozložený, obvykle s širokým tupým hrbolkem. Okraj klobouku je v mládí podvinutý, v dospělosti mírně zvlněný, někdy prosvítavě rýhovaný. Pokožka klobouku je hladká, jemně vláknitá, hygrofánní – za sucha je hedvábitě lesklá a šupinkatě rozpraskaná, za vlhka je mírně lepkavá, šedohnědá až hnědá, někdy s olivově nazelenalými tóny. Někdy jsou přítomné i načervenalé tóny. Zasycháním plodnice se barva klobouku odbarvuje do hnědobéžové barvy. Lupeny jsou relativně řídké, ke třeni zoubkem připojené, v mládí bělavé nebo bělošedé, u dospělých plodnic od dozrávajících výtrusů světle růžové, masově růžové nebo i hnědorůžové. Třeň je vysoký 3–10(12) cm a 0,5–1,5(2) cm široký, nepravidelně válcovitý, radiálně vláknitý, na povrchu (nejvíce v horní části) jemně podélně rýhovaný, rovný nebo různě pokroucený, v mládí plný, později vatovitě vycpaný. Barva třeně je bělavá až našedlá. Dužnina je bělavá, podpokožková vrstva klobouku je našedlá nebo světle hnědá, na řezu neměnná. Vůně je charakteristicky okurkově moučná. Chuť je moučná. Výtrusný prach je růžový.


Závojenka jarní – Entoloma vernum S. Lundell





« Návrat zpět »