Naše příroda, ročník 2014, číslo 6

Možná si právě teď říkáte, kam vlastně ty kachny a lysky z "vašeho" rybníka zmizely? To hlad je donutil přeletět na vhodnější zimoviště. Obvykle se spolu s ostatními vodními ptáky na zimu sestěhují na větší řeky, kde nacházejí útočiště, tedy i potravu. V mrazech ale bývá i tady o potravu nouze a ptáci jsou pak vděčni za příkrm od lidí. Naštěstí je dnes přikrmování vodních ptáků oblíbenou a vcelku zavedenou aktivitou. Myslíme na ně všichni - děti, rodiče, prarodiče, turisté... Ale pozor, vyhládlí ptáci zkonzumují prakticky cokoliv. Proto je třeba vědět, co, kdy a jak ptákům nabízet, aby naše pomoc byla skutečnou pomocí.

Ptačí davy u Vltavy

Text: Alena Říhová / Foto: David a Alena Říhovi

Zimní ptačí "hemžení"

Na sklonku podzimu, kdy rybníky už pomalu uzavírají ledové pokličky, se většina našich stálých vodních ptáků postupně přesouvá na tekoucí vody. V obrovských smíšených hejnech tráví zimu zejména na větších řekách, jakou je například Vltava. A tak nezamrzající tekoucí vody každoročně poskytují útočiště stovkám vodních opeřenců. Jistě máte ve vašem okolí také zimní shromaždiště, kde se právě teď spolu proplouvají kachny, poláci, lysky, slípky, možná i labutě a nad nimi krouží rackové. Všichni se sem slétli ze širokého okolí a občas k nim zavítá i vzácnější host ze severu, např. hvízdák euroasijský, racek šedý nebo bernešky (např. velká, rudokrká či bělolící).

Labutě jsou největšími zimujícími vodními ptáky u nás. Už i nejmladší jedinci budí u ostatních nutný respekt a na zimovišti dokáží zjednat pořádek. Labuť velká (Cygnus olor) – vpředu jedinec v 1. Zimě, v pozadí dospělec, na zimovištích hojná