Naše příroda, ročník 2016, číslo 2

Malé Karpaty – rozeklaná, divoká krajina, které dobře sedne označení romantická, má svůj, na první pohled neviditelný protějšek – pod povrchem, v hloubi skal i pod úrovní náhorních plošin. Neméně členitý a tajemný, jako je celé pohoří. Z několika krasových oblastí v Malých Karpatech je asi nejzajímavější Plavecký kras s největším počtem jeskyní.

Text a foto: Jiří Sladký

Zdejší vápence, vápnité brekcie a dolomity daly vzniknout celé řadě krasových forem. Kromě různých druhů jeskyní lze najít typické propasťovité studně. Na povrchu jsou patrné jako v jiných krasových oblastech nálevky závrtů a vzácně také škrapová pole. V údolích se setkáme s ponory a vyvěračkami. Krasové plošiny spadají do strmých průlomových dolin se skalnatými srázy. Skalní útesy a věže formovaly vítr a voda do bizarních tvarů připomínajících živé bytosti. V čem je zdejší kras výjimečný? Rozhodně ne velikostí tvarů a forem. Na to, jak malá oblast to je, tu zůstala kupodivu spousta neobjeveného. Zdánlivě nejvíc probádaný kras Malých Karpat neměl už ničím překvapit, ale opak je pravdou. Přestože tu najdeme první zpřístupněnou jeskyni nejen na Slovensku, ale v celých tehdejších Uhrách (pravděpodobně krátce po r. 1800), většina velkých jeskyní byla odkryta v posledních dvaceti letech nejmladší generací jeskyňářů. Ty největší objevy se odehrály teprve v 21. stol. a na další, v nadějných místech, se čeká.

Na typickou krasovou výzdobu narazíme v Plaveckém krasu
docela často ( jeskyně Malá skala)