Naše příroda, ročník 2016, číslo 3

Ačkoliv jich je v rákosině spousta, mnohem častěji je uslyšíte než uvidíte. Tihle mrňouskové na chviličku neposedí. Obratně hopkají ze stébla na stéblo, šplhají po nich nahoru a hned zase lezou dolů, přemísťují se do vzdálenějších porostů či na okolní stromy a vracejí se zpátky. Zkrátka v tom shonu je prakticky není možné zahlédnout. Navíc, díky nenápadnému, hnědavému zbarvení, zůstávají, nejen před našimi zraky, spolehlivě maskováni. Prozradí je až hlučný sborový zpěv, sestávající se z mnoha roztodivných zvuků (skřípavých, vrzavých a cvrčivých), pospojovaných do opakujících se slabik. Občas jsou proloženy melodičtějšími tóny. Ano, na mysli mám rákosní pěvce. Ti prakticky v žádném mokřadu nemohou chybět. Zásadně totiž ovlivňují zdejší atmosféru. Vždyť právě díky nim si s námi rákosí povídá a prozpěvuje. A právě proto bychom mokřadní zpěváčky i jejich domovy měli ochraňovat, aby to tak zůstalo napořád.



Text: Alena Říhová


Najdeme je převážně v nížinách, v povodí našich říčních velikánů (např. Labe, Vltavy, Moravy a Odry). Osidlují příbřežní houští, nejčastěji rákosiny kolem rybníků, které jim poskytují domov (úkryt, potravu a bezpečí, hlavně při hnízdění). Důkazem jejich přítomnosti bývají impozantní hnízda, zejména úhledné košíčky (spletené z listů a květenství rákosu mezi jeho stébla) a ochmýřené vaky (vystavěné z nejjemnějšího chmýří, zavěšené v korunách stromů). Pečlivě je ukrývají v porostu a úzkostlivě v nich opatrují to nejcennější, co mají – své snůšky. Ani tak ale neujdou bystrým očím se špatnými úmysly a těch není málo. Rákosinu neustále pročesávají vyhládlí predátoři (např. volavky či užovky) a ve velikonočních košíčcích za sebou zanechávají hotovou spoušť. Občas se v nich přiživí i tvorečkové stejně roztomilí jako samotní rákosní pěvci (např. myšky drobné). Navíc mnohé šplhouny z posedů bedlivě sledují kukačky a využívají je k vypiplání nenasytných kukaččích tlouštíků (ti je připravují o životní elán i o vlastní potomstvo). Podle pozorování ornitologů nejčastěji parazitují naše rákosníky (obecného a velkého).


Rákosník velký je naším největším rákosníkem. Foto David Říha





« Návrat zpět »